Prohlášení vlastníka provází bytový dům po dobu celé jeho existence. Jasně určuje, které části domu jsou určeny pro výhradní užívání vlastníkem bytu a které mají sloužit všem. Běžně dochází k situacím, kdy je nutné v prohlášení vlastníka provést změnu. Co bychom měli vědět?
Po zrušení zákona o vlastnictví bytů je prohlášení vlastníka upraveno občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb., a podrobněji také v nařízení vlády č. 366/2013 Sb.
Prohlášení, zpracovaná v době účinnosti zákona o vlastnictví bytů, tj. od 1. 5. 1994 do 31. 12. 2013, zůstávají i nadále v platnosti. Pokud se během správy bytového domu objeví nejasnosti, zda určitý prostor je společnou částí či zda je součástí jednotky, je třeba nahlédnout právě do zákona o vlastnictví bytů a judikatury, která byla k příslušným ustanovením zákona vydána.
„Typickým příkladem je změna pravidel pro správu domu a užívání společných částí, změna funkčního určení některé společné části, změna účelu užívání bytu nebo nebytového prostoru a sloučení či rozdělení bytu. Souhlas všech je nutný v případě, že má dojít ke změně spoluvlastnického podílu na společných částech všech vlastníkům, například přístavbou, nebo pokud má dojít ke změně poměru výše příspěvků, v jakém vlastníci hradí náklady na společné části.“ říká Kateřina Horáková ze Svazu českých a moravských bytových družstev. Tato pravidla pro změnu prohlášení vlastníka se uplatní i pro změny prohlášení zpracovaných podle zákona o vlastnictví bytů.
Pokud je změna prohlášení vlastníka platně odsouhlasena, zpracuje správce domu (uvedený v prohlášení, vlastník s nadpolovičním podílem v domě nebo společenství vlastníků) úplné znění prohlášení vlastníka a doručí ho příslušnému katastrálnímu úřadu. Pokud v domě vzniklo společenství vlastníků, zakládá se prohlášení vlastníka také do sbírky listin rejstříkového soudu, u kterého je společenství zapsáno.
Změna prohlášení může proběhnout buď na základě dohody vlastníků jednotek, v souvislosti se stavebními úpravami v domě, nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci. Zda je pro změnu prohlášení vlastníka nutný souhlas všech vlastníků, nebo zda postačí shoda jen části z nich záleží na tom, co je obsahem změny. Kateřina Horáková ze Svazu českých a moravských bytových družstev dále vypočítává jednotlivé příklady, ve kterých postačí ke změně nadpoloviční většina všech hlasů vlastníků jednotek v domě:
Jedná se o změny, které nemění spoluvlastnické podíly nebo poměr výše příspěvků.
Statutární orgány bytových domů letos čeká nová série webinářů AkademieBD. Témata jsou postavena podle skutečné cesty statutára – od vstupu do funkce, přes každodenní rozhodování a odpovědnost, až po bezpečné předání agendy. Série se zaměřuje na praktické řízení domu, hospodaření, kontrolu, smlouvy i rizika, se kterými se statutární orgány setkávají v praxi.
Do konce května 2026 musejí provozovatelé kotlů a otopných soustav nad 70 kW zajistit povinnou kontrolu systému vytápění. Jde o požadavek vyplývající z legislativy platné od roku 2023, přesto o něm dosud velká část SVJ, vlastníků a správců budov neví. Podle dostupných informací lze odhadovat, že povinnost dosud nesplněla více než polovina domů.
Fotovoltaické elektrárny pomáhají snižovat náklady na elektřinu v domě a zvyšují jeho energetickou soběstačnost. Jak si fotovoltaika poradí se sněhem, mrazem a kratšími dny? A co mohou výbory SVJ a správci udělat pro to, aby byla účinná i v zimě?