Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytů musí být provedeno do 4 měsíců od konce zúčtovacího období, nejpozději tedy do konce dubna roku následujícího. Doručené vyúčtování musí být řádné a splňovat zákonem stanovené podmínky v souladu s požadavky zákona č. 67/2013 Sb., o službách a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Společenství vlastníků musí ve vyúčtování uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.
Zajímavé však je, že neexistuje žádné vzorové vyúčtování, které by bylo předepsáno. Je vždy na každém společenství vlastníků, aby vyúčtování vyhotovovalo tak, aby bylo objektivně přehledné a kontrolovatelné.
Vyúčtování však poměrně často bývají zatížena různými vadami. Zpravidla se jedná o to, že poskytovatelé služeb tato vyúčtování zpracovávají na základě chybných či nedostatečných podkladů nebo je jejich obsah nepřesný, neúplný či nesrozumitelný. Taková vyúčtování pak nesplňuji základní zákonný požadavek a to, aby tato vyúčtování byla zpracována tzv. řádně.
Co může vlastník jednotky či člen BD v takovém případě dělat?
Pokud má příjemce služeb pochybnosti o správnosti vyúčtování (typicky: nesedí uvedená spotřeba, chybí rozpis nákladů nebo není jasné, jak byly jednotlivé služby rozúčtovány), může v souladu s ust. § 8 zák. č. 67/2013 Sb. podat proti vyúčtování písemnou reklamací. Poskytovatel služeb má pak povinnost na tuto reklamaci odpovědět a to nejpozději do 30 dnů od jejího doručení. Reklamaci je pak vždy vhodné formulovat tak, aby jednotlivé námitky byly konkrétní a ideálně doložené i nějakými souvisejícími důkazy (např. údaji z měřidel, předchozími vyúčtováními apod.). V případě, pokud poskytovatel reklamaci neuzná a příjemce se s tímto rozhodnutím neztotožní, může dojít k soudnímu sporu.
Typickým sporem jsou situace, kdy společenství vlastníků následně podávají žalobu na vlastníky, kteří neuhradili vyúčtování. Vlastníci se naopak v takovém sporu brání, že vyúčtování reklamovali jako chybné a že vyúčtování, které není řádné (tj. neodpovídá právním předpisům a je chybné), se nemůže stát ani splatným. V takových sporech tedy soudy posuzují, zda vyúčtování byla vyhotovena řádně, zda se stala splatnými a zda má vlastník povinnost vyúčtování uhradit nebo nikol.
Současně je třeba upozornit na to, že v případě, pokud poskytovatele služeb vyúčtování služeb nezpracují řádně či neučiní následně nápravu, pak v souladu se zákonem mají příjemci služeb právo požadovat po poskytovatelích pokutu ve výši 50,- Kč a to za každý započatý den prodlení do splnění dané povinnosti. Tedy tuto pokutu mohou požadovat fakticky až do okamžiku, kdy jim bude doručeno řádně zpracované vyúčtování. V této souvislosti pak stojí za zmínku i to, že uvedenou smluvní pokutu mohou příjemci služeb i jednostranně započíst proti případným nedoplatkům vyplývajících z vyúčtování. Taková situace je pak pro SVJ velice nepříznivá, neboť na jednu stranu musí svým dodavatelům služby řádně a včas uhradit a na druhou stranu vlastník, který služby reálně čerpal, má možnost proti nim nárok na pokutu započíst. Lze však dodat, že zápočet musí však vždy splňovat striktní podmínky stanovené zákonem.
Závěrem lze tedy doporučit, aby poskytovatelé služeb postupovali při zpracování vyúčtování služeb důsledně a věnovali této povinnosti potřebnou péči. Jedině tak je možné předejít zdlouhavým a nákladným soudním sporům.
zveřejněno ve spolupráci s portálem www.svjpravnik.cz
