Každý rok se s příchodem zimy opakuje stejný scénář – opakované tání a mrznutí sněhu na střechách vytváří rampouchy, ledové převisy a těžké vrstvy sněhu. Dojde-li ke škodě či úrazu – za kým půjde vina a potenciální náhrada škody?
Každý majitel nemovitosti je odpovědný za pád sněhu nebo ledu z její střechy. Tato odpovědnost je zakotvena v § 420 zákona číslo 40/1964 občanského zákoníku. Zákon sice nestanovuje přesný způsob, jak má majitel bezpečnost zajistit, ale ukládá mu povinnost zabránit vzniku škody. Zda tedy na svoji nemovitost nainstaluje sněhové zábrany, nebo bude sníh pravidelně shazovat ze střechy, je na něm. Pokud však dojde ke zranění nebo škodě na majetku, nese plnou odpovědnost.
U bytových domů, pokud dojde k úrazu nebo ke škodě na majetku v důsledku pádu sněhu či ledu ze střechy, za vzniklou situaci je odpovědné společenství vlastníků jednotek (SVJ), tedy právnická osoba, která spravuje dům jako celek a odpovídá za jeho stav i údržbu.
Z hlediska náhrady škody může situaci usnadnit pojištění odpovědnosti z vlastnictví nemovitosti. „Toto pojištění kryje nejen majetkové škody, ale i újmu na zdraví či na životě – například bolestné, ztížení společenského uplatnění nebo v případě smrti jednorázové odškodnění pozůstalých,“ vysvětluje Marek Anderle, konzultant společnosti 4fin, a pokračuje: „Součástí pojištění odpovědnosti bývají také regresní nároky zdravotních pojišťoven. To znamená, že pojištění kryje i zdravotní výlohy na léčbu poškozeného, které by jinak zdravotní pojišťovna vymáhala po osobě odpovědné za vznik úrazu nebo škody na zdraví – tedy po majiteli domu, z něhož se sníh sesunul a kolemjdoucího zranil.“ Pokud však majitel nemovitosti nebo SVJ tuto pojistku nemají, poškozený může žádat odškodnění za vzniklou újmu přímo po nich, a to i soudní cestou.
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak riziko pádu sněhu a ledu ze střechy minimalizovat, jsou sněhové zábrany. Jejich instalace je v jistých případech dokonce povinností – každý dům, včetně rodinných, stojící u veřejných chodníků nebo přilehlých komunikací, musí být systémem sněhových zábran bránícím sesuvu sněhu a ledu vybaven. Sněholamy a protisněhovou ochranu střech řeší ČSN 73 19 01. Úlohou sněhových zábran je udržet sníh a led na střeše, dokud postupně bezpečně neodtaje. Díky tomu nehrozí, že by se z ní sesunula celá vrstva a způsobila škody nebo zranění. Aby však systém fungoval správně, musí se řešit celoplošně, ne pouze lokálně nad vchodem. Jen tak je možné riziko opravdu eliminovat.
Zábrany musí být navrženy a rozmístěny podle tvaru a sklonu střechy, druhu krytiny i klimatických podmínek v dané lokalitě. Česká republika je totiž rozdělena do tak zvaných sněhových oblastí, které udávají, jaké množství sněhu se v daném regionu dlouhodobě vyskytuje. „Mapa sněhových oblastí vychází z dlouhodobých meteorologických měření a určuje průměrné množství sněhových srážek v jednotlivých částech republiky. Podle těchto údajů každý zodpovědný výrobce stanoví, kolik a jaký typ zábran je potřeba použít,“ doplňuje Ivan Dvořák z Cechu KPT ČR.
Program Nová zelená úsporám dlouhodobě pomáhal bytovým domům s energeticky úspornými renovacemi. Jeho náhlé ukončení však přichází v okamžiku, kdy stovky SVJ a BD stojí uprostřed příprav projektů. Bez návazné podpory hrozí odklady, přepracování dokumentací i úplné zastavení plánovaných revitalizací.
O plynových zásobnících se na jaře hodně mluvilo, a nebylo to nic veselého. Jak jsme na tom nyní? Nyní, na začátku topné sezóny, jsou informace ohledně zásob plynu jistě aktuální.
Solární boom zvýšil počet fotovoltaických systémů v ČR, ale přinesl i neodborné montáže a nekvalitní komponenty. Aktualizovaná norma ČSN 33 2130 ed. 4 zvyšuje nároky na požární bezpečnost, chrání investory před špatně navrženými systémy obnovitelných zdrojů energie, a navíc doporučuje zapojit pojistitele nemovitosti už ve fázi projektu.