Spotřebitelé dnes čelí nejen tradičním energetickým šmejdům, ale i riziku stále sofistikovanějších kybernetických útoků, které mohou zasáhnout i jednotlivé domácnosti.
V poslední době se stále častěji objevují případy tzv. kyberšmejdů, tedy podvodníků, kteří se vydávají za zástupce energetických společností a snaží se zneužít důvěry spotřebitelů. Nejčastěji využívají formu SMS nebo e-mailových zpráv, které na první pohled působí věrohodně – mají například logo energetické firmy, působí úředním jazykem a vyvolávají dojem, že pocházejí přímo od dodavatele energií. Adresátům slibují různé výhody, vrácení přeplatků, státní příspěvky nebo upozornění na „nutnou aktualizaci údajů“. Hlavním cílem těchto zpráv ale není pomoci zákazníkovi, nýbrž vylákat od něj osobní a citlivé informace, nejčastěji přihlašovací údaje k bankovnictví či jiné finanční detaily.
Pachatelé přitom zpravidla volí příjemce náhodně, což znamená, že obětí se může stát kdokoli – od jednotlivců přes seniory až po malé podnikatele. Riziko navíc spočívá v tom, že podvodné zprávy se na první pohled často neliší od legitimní komunikace energetické společnosti, takže odhalit jejich podvodnou povahu bývá složité.
Rostoucím problémem jsou také útoky hackerů zaměřené na fotovoltaické elektrárny, kterými si elektřinu vyrábí stále více lidí. „Hackeři se ale mohou snadno dostat přes otevřené porty fotovoltaik, zvláště pokud systém stále používá výchozí hesla. Jakmile jsou uvnitř, mohou převzít kontrolu a manipulovat se systémem, například přerušením komunikace a cloudových funkcí, což vyžaduje ruční opravy nebo někdy dokonce úplnou výměnu měničů,“ říká Roman Kümmel, odborník na IT bezpečnost z Počítačové školy GOPAS.
Podstatou problému je, že hardware i software fotovoltaik je vyrobený v Číně a při absenci dalších zabezpečení nelze zjistit, kam se ukládají a posílají data. „Nikdo tak nemůže vyloučit zneužití a úspěšné útoky na kritickou energetickou infrastrukturu, ale i ochromení činnosti firem a institucí stejně tak krádeže a zneužití dat firmám či konečným zákazníkům,“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs.
Solární boom zvýšil počet fotovoltaických systémů v ČR, ale přinesl i neodborné montáže a nekvalitní komponenty. Aktualizovaná norma ČSN 33 2130 ed. 4 zvyšuje nároky na požární bezpečnost, chrání investory před špatně navrženými systémy obnovitelných zdrojů energie, a navíc doporučuje zapojit pojistitele nemovitosti už ve fázi projektu.
Evropská komise vyslyšela požadavky České republiky a dalších 18 členských států a představila návrh změn v systému EU ETS2, které mají zabránit prudkému růstu cen emisních povolenek a negativním dopadům na domácnosti a firmy.
Nová pravidla pro rozúčtování tepla a teplé vody, které upravila novela vyhlášky č. 269/2015 Sb., přináší zásadní změny, které mají dopad na každé SVJ a bytové družstvo – jedná se o nové poměry základní a spotřební složky vázané na průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) a úpravu dolní hranice nákladového limitu. Teorie je tedy na první pohled jasná, v praxi už to ale zdaleka tak není. S čím si často nevíme rady a jak je to správně?