Spotřebitelé dnes čelí nejen tradičním energetickým šmejdům, ale i riziku stále sofistikovanějších kybernetických útoků, které mohou zasáhnout i jednotlivé domácnosti.
V poslední době se stále častěji objevují případy tzv. kyberšmejdů, tedy podvodníků, kteří se vydávají za zástupce energetických společností a snaží se zneužít důvěry spotřebitelů. Nejčastěji využívají formu SMS nebo e-mailových zpráv, které na první pohled působí věrohodně – mají například logo energetické firmy, působí úředním jazykem a vyvolávají dojem, že pocházejí přímo od dodavatele energií. Adresátům slibují různé výhody, vrácení přeplatků, státní příspěvky nebo upozornění na „nutnou aktualizaci údajů“. Hlavním cílem těchto zpráv ale není pomoci zákazníkovi, nýbrž vylákat od něj osobní a citlivé informace, nejčastěji přihlašovací údaje k bankovnictví či jiné finanční detaily.
Pachatelé přitom zpravidla volí příjemce náhodně, což znamená, že obětí se může stát kdokoli – od jednotlivců přes seniory až po malé podnikatele. Riziko navíc spočívá v tom, že podvodné zprávy se na první pohled často neliší od legitimní komunikace energetické společnosti, takže odhalit jejich podvodnou povahu bývá složité.
Rostoucím problémem jsou také útoky hackerů zaměřené na fotovoltaické elektrárny, kterými si elektřinu vyrábí stále více lidí. „Hackeři se ale mohou snadno dostat přes otevřené porty fotovoltaik, zvláště pokud systém stále používá výchozí hesla. Jakmile jsou uvnitř, mohou převzít kontrolu a manipulovat se systémem, například přerušením komunikace a cloudových funkcí, což vyžaduje ruční opravy nebo někdy dokonce úplnou výměnu měničů,“ říká Roman Kümmel, odborník na IT bezpečnost z Počítačové školy GOPAS.
Podstatou problému je, že hardware i software fotovoltaik je vyrobený v Číně a při absenci dalších zabezpečení nelze zjistit, kam se ukládají a posílají data. „Nikdo tak nemůže vyloučit zneužití a úspěšné útoky na kritickou energetickou infrastrukturu, ale i ochromení činnosti firem a institucí stejně tak krádeže a zneužití dat firmám či konečným zákazníkům,“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs.
Program Nová zelená úsporám dlouhodobě pomáhal bytovým domům s energeticky úspornými renovacemi. Jeho náhlé ukončení však přichází v okamžiku, kdy stovky SVJ a BD stojí uprostřed příprav projektů. Bez návazné podpory hrozí odklady, přepracování dokumentací i úplné zastavení plánovaných revitalizací.
O plynových zásobnících se na jaře hodně mluvilo, a nebylo to nic veselého. Jak jsme na tom nyní? Nyní, na začátku topné sezóny, jsou informace ohledně zásob plynu jistě aktuální.
Každý rok se s příchodem zimy opakuje stejný scénář – opakované tání a mrznutí sněhu na střechách vytváří rampouchy, ledové převisy a těžké vrstvy sněhu, Dojde-li ke škodě či úrazu – za kým půjde vina a potenciální náhrada škody?