Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Chladné zimní dny s sebou přinášejí i stoupající náklady na vytápění. Jedním z důvodů, proč za teplo doma zaplatíme více, jsou tepelné mosty. Právě tudy z bytu utíká teplo skrz fasádu ven. Tepelné mosty přispívají i ke vzniku plísní v bytě, v extrémním případě mohou narušit i konstrukci domu.
Tepelné mosty jsou místa v konstrukci domu, kterými uniká teplo z vnitřního prostředí ven. Prvním důsledkem jsou značné tepelné ztráty, projevující se zvýšenými výdaji za vytápění. Nejsou výjimečné případy, kdy se teplota v daném místě interiéru dostane až pod rosný bod, což má za následek kondenzaci vodních par. To je druhý problém. Od kondenzace vodních par je jen krůček ke vzniku plísně v bytě.
Odstranění tepelných mostů je vždy úkol pro profesionály a zpravidla zahrnuje více kroků.
Tepelné mosty mohou být tvořeny například kovovými prvky ve zdivu (nebo jinými prvky s dobrou vodivostí tepla), prostupy stavebních konstrukcí, nedostatečným nebo nulovým zateplením budovy. Při pohledu na dům to je například styk stěny domu s prvky lodžie, kotvící prvky hydroizolace plochých střech nebo rámy výplní otvorů.
„Nejčastěji opomíjenými částmi budov jsou ty těsně přiléhající k zemi, tzv. sokl, a u podsklepených budov spodní stavba. Při chybějícím či špatně provedeném zateplení zde dochází k promrzání základů, což může vést k tvorbě tepelných mostů a koutových plísní. Ačkoli tak Češi zateplují své domy čím dál více a spotřeba osvědčeného pěnového polystyrenu stoupá, na důležitou izolaci soklu se stále zapomíná,“ upozorňuje Pavel Zemene, předseda Sdružení výrobců pěnového polystyrenu.
Tepelné mosty na fasádě domu je možné odhalit pomocí termovizního měření, kde jsou chladná místa snadno viditelná díky odlišné barvě na termosnímku.
Tepelné mosty jsou typické pro domy postavené v 70. nebo 80. letech 20. století. K jejich eliminaci je odborníky doporučováno zateplit dům komplexně. Vnějším zateplením objektů starých 30 a více let lze dosáhnout výrazné úspory peněz za vytápění. Podle výpočtů Sdružení EPS ČR mohou majitelé domů zateplením ušetřit až 70 % výdajů za energie ročně. Podobně významné úspory dosáhl i rekonstruovaný dům v Praze na Proseku. „Zateplení domu jsme prováděli v rámci celkové rekonstrukce a doplnili jsme je regulací otopné soustavy,“ říká předseda SVJ.
Zmíněné části domu, ale i zdivo přiléhající k chodníkům, balkonům, nástřešním konstrukcím nebo terasám, je nevhodné zateplovat nasákavým izolačním materiálem. Odborníky doporučeno je v těchto případech použít pěnový polystyren, který lépe odolává působení vlhkosti a mrazu. V ideálním případě by měl polystyren sahat minimálně do výšky 300 mm nad terén nebo nad přiléhající konstrukci, kde hrozí kontakt s vodou.
Zateče-li voda do zateplovacího systému s nasákavým izolantem, hrozí znehodnocení zateplení a nutnost výměny izolačního materiálu. Po navlhnutí je potřeba ho vyjmout a nechat vyschnout, což bývá často technicky komplikované. Nasáknutý izolant je navíc náchylnější k přetrhnutí, takže nakonec může dojít ke kompletní výměně materiálu, což v konečném důsledku prodraží investici do odstraňování tepelných mostů a do celkové rekonstrukce domu.
Každá doba podléhá – nejen ve stavebnictví – jiným trendům. A zatímco 80. a 90. léta minulého století byla zejména u bytových domů ve znamení fasád s rýhovanými hrubými omítkami o zrnitosti až 4 mm, současnost si žádá, skrze přání architektů i investorů, velmi moderní hladké povrchy fasád. Společnost Baumit se právě hladkými fasádami zabývá již od roku 2012.
Stav fasády domu je často tím prvním kritériem, podle kterého posuzujeme kvalitu celého domu. Vlastně se jedná o takovou výkladní skříň. I proto bychom právě fasádě měli věnovat pozornost v podobě pravidelné obnovy. Různá řešení nám pro tento případ nabízí společnost Baumit.
S podzimem přišla dobrá zpráva pro všechny bytové domy: Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo dotační výzvu Nová zelená úsporám 2021 (NZÚ). Díky ní dostanou vlastníci bytových domů šanci požádat o podporu na celou řadu opatření.