Venkovní teploty stoupají a vy už dávno máte vypnuté topení. Nenechte se mýlit! Bez ohledu na zavřené radiátory ale musí vaším domem dále kolovat teplo, které zaplatíte. Proč to tak je a kdy topná sezóna končí, případně kdy ji lze přerušit?
Zavřené radiátory v nás snadno vyvolají přesvědčení, že žádné teplo neodebíráme. Náš byt je ale součást celého domu a v jeho otopné soustavě teplo stále koluje. To, že jej zavřenou termoregulační hlavicí nevpustíme do našich radiátorů, naše výdaje za teplo ještě k nule nesrazí.
Výdaje za teplo se skládají ze dvou složek: základní a spotřební. Základní složka činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složka. Základní složku zaplatíme v každém případě, tedy i tehdy, když doma netopíme. Základní složkou se podílíme na celkových nákladech na přípravu a dopravu tepla k našemu bytu. Zahrnuje též vytápění společných prostor, které též využíváme.
Celkovou základní složku pak rozdělí vlastník domu mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
Délka topné sezóny je konstantní. Nemá-li váš dům vlastní kotelnu, pak o tom, kdy u vás dojde k ukončení topné sezóny, rozhoduje váš dodavatel tepla podle platné vyhlášky, ale vždy tak, aby vlastník objektu splnil pravidla pro vytápění stanovená vyhláškou. Pravidla průběhu topné sezóny určuje vyhláška 194/2007 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 17. července 2007, ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb. (tato vyhláška nahradila původní vyhl. č. 152/2001 Sb.).
Paragraf 2 vyhlášky stanoví počátek topné sezóny na 1. září a konec topné sezóny na 31. května následujícího roku.
I v průběhu topné sezóny může dojít k přerušení vytápění (zde nikoliv z důvodu poruchy nebo podobné situace, ale venkovních teplot).
Podmínky, kdy může dojít k přerušení dodávky tepla, jasně stanoví vyhláška: Jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí nad +13 ºC ve dvou po sobě následujících dnech a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den, bude dodávka tepla omezena. Pokud denní teploty venkovního vzduchu ve stejném modelu opět klesnou pod +13 ºC, bude teplo zpět.
Omezení dodávky tepla v průběhu zimní sezóny vlivem vysokých teplot se však děje spíše výjimečně. Naopak v závěru května může v důsledku naplnění teplotních předpokladů z vyhlášky dojít ve svém důsledku k dřívějšímu ukončení vytápění.
Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytů musí být provedeno do 4 měsíců od konce zúčtovacího období, nejpozději tedy do konce dubna roku následujícího. Doručené vyúčtování musí být řádné a splňovat zákonem stanovené podmínky v souladu s požadavky zákona č. 67/2013 Sb., o službách a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Fotovoltaika na bytových domech představuje významný krok k energetické soběstačnosti a úsporám za energie. Správná volba nosné konstrukce pro solární panely je klíčová pro zajištění stability a dlouhodobého bezproblémového fungování celé elektrárny. Jednou z nejspolehlivějších možností na českém a slovenském trhu je montážní systém novotegra, který se osvědčil jako ideální řešení pro instalaci solárních panelů na bytových domech.
Ministerstvo průmyslu a obchodu přišlo s návrhem zákazu instalace tzv. „mařičů“ elektřiny. Problémem tzv. mařičů je, že spotřebovanou energii nevyužívají efektivně, ale přeměňují ji na teplo bez dalšího využití. Takový proces je neúčelný a má negativní dopad na životní prostředí.Navíc vytlačuje zařízení, která energii využívají účelně, například pro její akumulaci nebo přeměnu na jiné formy energie.