Jednou z našich častých služeb je pomoc při „prodejích“ bytů v majetku družstva. Většinou jde o Smlouvu o převodu družstevního podílu, Smlouvu o přidělení družstevního bytu a Kupní smlouvu nemovité věci.
Smlouvu o převodu družstevního podílu pomáháme vypracovat pro družstevníka, který touto formou, kromě převodu družstevního podílu, převádí i nájem nebo právu nájmu družstevního bytu.
Smlouvu o přidělení družstevního bytu pomáháme vypracovat pro bytové družstvo, které přiděluje uvolněný byt. Pokud nabyvatel tohoto bytu není členem bytového družstva, které družstevní byt přiděluje, součástí této smlouvy jsou podmínky přijetí nového člena bytového družstva.
Kupní smlouvu nemovité věci vypracováváme pro bytovou jednotku v majetku družstva, a to buď uvolněnou, nebo s nájemcem této bytové jednotky. Prodeji takové bytové jednotky předchází povinnost družstva nabídnout její převod jejímu nájemci, jako předkupníkovi, v souladu s ust. § 1187 zák. č. 89/2012 Sb., NOZ. Po několika úspěšně realizovaných prodejích bytových jednotek družstva s nájemníkem, obdrželo jedno družstvo výzvu od pracovníka katastrálního úřadu, který se dožadoval souhlasu všech členů bytového družstva s převodem této bytové jednotky. Svoji výzvu opíral nikoliv o ustanovení ZOK v části družstevních bytů, ale obecně o ustanovení §45 odst. 1) správního řádu č. 500/2004 Sb. a § 14 odst. 1 a § 15 odst. 1) katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. Tyto legislativní předpisy však neřeší co je a co není družstevním bytem, jehož prodej by podléhal souhlasu všech členů družstva. Proto jsme úředníka katastrální úřadu poučili, jak ZOK určuje družstevní byt v § 729
(1) Družstevním bytem nebo družstevním nebytovým prostorem (dále jen „družstevní byt“) se rozumí byt nebo nebytový prostor, který je v budově ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, nebo který je ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, a bytové družstvo jej poskytlo do nájmu členovi bytového družstva, který se sám nebo jeho právní předchůdce na jeho pořízení podílel členským vkladem.
U družstevního bytu (s předchozí legislativní charakteristikou) je pak převod vlastnického práva podle §751 (1) ZOK podmíněn předchozím souhlasem všech členů bytového družstva, kteří jsou nájemci těchto družstevních bytů, a všech členů družstva, kteří mají podle platného znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. S takovým případem prodeje družstevního bytu, v užívání členem družstva, jsme se zatím v praxi nesetkali. Ale byt s nájemníkem (nečlenem družstva) není družstevním bytem dle uvedené legislativy, takže jeho prodej není podmíněn souhlasem členů družstva dle §751 (1) ZOK. Samozřejmostí bude předchozí souhlas členské schůze. Z platné legislativy tedy vyplývá, že ne každý byt v majetku družstva je družstevním bytem.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky 14. 4. schválila ve třetím čtení návrh zákona o podpoře bydlení, který předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Cílem zákona je zavést dlouhodobé systémové řešení a prevenci bytové nouze na celém území České republiky.
Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytů musí být provedeno do 4 měsíců od konce zúčtovacího období, nejpozději tedy do konce dubna roku následujícího. Doručené vyúčtování musí být řádné a splňovat zákonem stanovené podmínky v souladu s požadavky zákona č. 67/2013 Sb., o službách a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Bytové výstavbě se stále nedaří. Kromě růstu cen je největší překážkou složitá legislativa, kvůli které trvá povolování nových staveb v Česku neúměrně dlouho. Z hlediska komplikovanosti povolovacího procesu patří ČR dokonce k nejhorším zemím na celém světě. Pomyslný direkt tomu všemu zasadila aktuální zpráva, že digitální systémy stavebního a územního řízení kolabují.