Kdy musíte podat daňové přiznání z pronájmu bytu a co všechno si můžete odečíst?

Pronájem bytu patří mezi oblíbené možnosti, jak si přivydělat. V ročním součtu si tak často přijdeme na další slušný příjem. Blíží se však nepopulární období, kdy bychom měli zaplatit daně z pronájmu bytu. Tato povinnost ale neplatí ve všech případech a dobrou zprávou také je, že existuje řada možností, jak si daňový základ snížit.

Povinnost podat daňové přiznání

Obecně platí, že daňové přiznání je povinen podat každý:

• Jehož roční příjmy, které se zahrnují do základu daně, přesáhly 15000 Kč
• Pokud vedle příjmu ze zaměstnání v tuzemsku má příjmy zahrnované do základu daně nad 6000 Kč
• Vykazuje daňovou ztrátu
• Kdo naplní další podmínky (podléhá solidárnímu zvýšení daně, má příjmy ze zahraničí apod.)

Výpočet základu daně – která možnost je pro vás výhodnější?

Pro vyčíslení základu daně z příjmů z pronájmu můžeme podle zákona použít dva způsoby: První možností je uplatnění paušálních výdajů, které jsou stanoveny ve výši 30 % příjmů. Druhou možností je proti příjmům uplatnit skutečné výdaje.

Co při pronájmu bytu můžeme zařadit mezi skutečné výdaje?

Budete-li při podání daňového přiznání postupovat formou uplatnění skutečných výdajů, je důležité vědět, co všechno do nich lze zahrnout. Právě v tomto bodě se hodně chybuje. Daňový základ nám pomohou snížit:

• Odpisy nemovitosti
• Úroky hypotéky, kterou jste si na pořízení nemovitosti (bytu) vzali
• Poplatky za vedení účtu k hypotečnímu úvěru
• Provize, které jste vyplatili realitnímu makléři
• Pojištění nemovitosti
• Zaplacená daň z nemovitostí
• Zpracování daňového přiznání

Poměrně výraznou pomoc při snižování daňového základu mohou poskytnout náklady na vnitřní vybavení nemovitosti. Do této oblasti patří zejména pořízení nábytku. Ovšem s výjimkou vestavěného nábytku, který zpravidla vstupuje do pořizovací ceny nemovitosti, neboť tvoří její součást. Odečítat lze i hodnotu zakoupených spotřebičů a tak podobně – to za předpokladu, že hodnota jednotlivého zařízení nepřesáhne 40 tisíc korun. Pokud by hodnota koupeného byla vyšší, je třeba z takového majetku vypočítat odpis.

Skutečnými výdaji jsou i náklady na opravy a údržbu nemovitosti (bytu), včetně veškerého použitého materiálu. Opět i zde platí výjimka rozsáhlejších stavebních úprav s hodnotou převyšující 40 000 korun v daném roce, které vstupují do pořizovací ceny nemovitosti, a do výdajů se tedy promítnou až prostřednictvím odpisů.

Snížit daňový základ vám pomohou i uhrazené příspěvky do tzv. fondu oprav. „Tyto výdaje lze uplatnit v roce úhrady. Zde bych upozornil ještě na jednu skutečnost: Pokud byla z fondu oprav v daném roce hrazena rozsáhlejší stavební úprava domu, může to pro příští daňové období vést k povinnosti zvýšit o historické příspěvky základ daně,“ upozorňuje Jan Ševcovic.

Pod skutečné výdaje patří i výdaje, spojené s užíváním vozidla. Zde se jedná o paušální výdaj na dopravu motorovým vozidlem, který můžete uplatnit až do výše 5 000 korun měsíčně. Pokud je ale vozidlo používáno i soukromě, pak je horní hranice pouze 4 000 korun měsíčně.

Kontrola z finančního úřadu – nepříjemná, ale možná

Jak je vidět, prokázané výdaje nám poskytují relativně široký prostor, jak daň z pronájmu bytu snížit. Pozor ale! Finanční úřad má právo požadovat prokázání, že takové výdaje byly vynaloženy v souvislosti s pronájmem.