Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Modernizace koupelny, bourání zárubní, pokládka nové podlahy – to je jen malý výčet z mnoha rekonstrukcí a oprav, které doma běžně děláme. Myslíte si, že když jste si byt koupili, je to jen vaše věc? To se ale mýlíte.
Provádění rekonstrukce ohleduplným způsobem k ostatním vlastníkům je přirozeně zcela zásadní věc. Jen to ovšem mnohdy nestačí. Předem musíte podle charakteru stavebních úprav zjistit, jestli budete potřebovat souhlas shromáždění SVJ ve vašem domě, či nikoliv. Jestliže máte v plánu byt pouze vymalovat nebo předělat kuchyň, nemusíte mít strach, že by vám SVJ dělalo jakékoliv potíže a žádat o schválení nemusíte. Jiná situace nastává v případě, kdy stavební úpravy zasahují do společných částí domu, kterými mohou být například vodovodní potrubí, balkóny, nosné zdi a podobně. Vlastníkovi bytu vzniká povinnost takovouto rekonstrukci SVJ nahlásit a poté i zažádat shromáždění o její povolení. Jelikož se vymezení společných částí liší dům od domu, jako zdroj informací nejlépe poslouží prohlášení vlastníka nemovitosti, kde se dozvíte vše potřebné.
Vlastnictví bytu vás v žádném případě nezbavuje povinnosti respektování stavebního zákona. To se týká zejména úprav v bytě, vyžadujících stavebního povolení. Tuto podmínku nelze ani u vlastního bytu obcházet.
Jedním ze základních pilířů činnosti SVJ je správa společných částí domu. S tím se neodmyslitelně pojí i pravomoc rozhodovat o rekonstrukcích, které se týkají celé budovy. Rozhoduje o nich shromáždění nadpoloviční většinou všech přítomných vlastníků, pokud ve stanovách není vyhrazeno vyšší kvórum. Sluší se poznamenat, že krom větších rekonstrukcí SVJ hraje klíčovou roli i při úpravách společných částí domu vyhrazených k výlučnému užívání jen jednomu konkrétnímu vlastníkovi (jedná se například o balkóny a lodžie). V praxi se lze setkat i s případy, kdy SVJ paradoxně nařídí „váš“ balkón stavebně upravit a v případě nesouhlasu z vaší strany bude prostor pro obranu velmi omezený. Pokud selže vyjednávání s ostatními vlastníky, nabízí se už jen občanskoprávní řízení.
Pokud chcete ve svém bytě provádět rekonstrukci jakéhokoliv charakteru, musíte předně pamatovat na ustanovení §1175 občanského zákoníku, které říká, že vlastník může byt svobodně užívat, spravovat a upravovat, nesmí však svým chováním škodit ostatním vlastníkům. Je nutné na toto brát ohled i při realizaci zdánlivě banálních úprav a své sousedy nejlépe o všem včas informovat. Předejdete tak zbytečným konfliktům, které později nemusí mít příjemnou dohru.
V případě stavebních úprav bytů v družstevním vlastnictví nemůžeme postupovat obdobně jako u SVJ. Byt totiž nepatří vám, nýbrž družstvu, a proto s ním nemůžete libovolně nakládat. Družstevníkovi pouze s vlastnictvím družstevního podílu vzniká právo nájmu k bytu a s tím spojená práva a povinnosti dle ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytů s výjimkou otázky výpovědi z nájmu. Ukončení členství v družstvu potažmo vyloučení člena družstva dále upravuje zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích.
Plánujete-li v družstevním bytě stavební úpravy, které dle ustanovení občanského zákoníku nespadají pod běžnou údržbu a opravy, máte jako družstevník povinnost obrátit se v této záležitosti na družstvo. O vyslovení souhlasu či nesouhlasu zpravidla rozhoduje členská schůze. Nepodceňte proto vytvoření kvalitní projektové dokumentace, kterou družstvo pro vyslovení souhlasu obvykle požaduje. Vždy je nutné si též pečlivě nastudovat stanovy příslušeného družstva, kde jsou dále podmínky schválení stavebních úprav bytů blíže specifikovány.
Jisté specifikum se týká i žádosti o stavební povolení u rekonstrukcí, které ho ze své povahy vyžadují. Pro účely rekonstrukce chápeme jako stavebníka družstvo, tudíž žádost o stavební povolení nepodává družstevník, ale družstvo jako celek.
Palčivým problémem, se kterým se v praxi často setkáváme, je svévolné chování družstevníků při úpravách bytů. Mnohdy neznají své povinnosti, nebo je zkrátka nechtějí respektovat. Přitom pokud se člen družstva rozhodne bez souhlasu družstva upravovat byt, vystavuje se riziku zbytečných sankcí. V krajních případech, kdy družstevník hrubým způsobem poruší své povinnosti vyplývající z nájmu, může dojít i k vyloučení dotyčného z družstva, čímž může přijít o svůj podíl a tím i o právo nájmu k bytu. Existuje sice možnost soudního přezkumu tohoto rozhodnutí, ovšem vydat se touto cestou je velmi ošemetné a zdlouhavé.
Na rozdíl od SVJ totiž může družstvo jakožto pronajímatel nařídit stavební úpravy i v prostorech, které by u bytů v osobním vlastnictví nutně nemusely patřit do společných částí, a nacházely by se tedy mimo jakoukoliv pravomoc společenství vlastníků. Mohou proto takto teoreticky vzniknout i do jisté míry absurdní situace, kdy družstvo nařídí jednotnou úpravu vchodů do jednotlivých bytů, či striktně danou podobu dveří. Takto striktní postupy družstva jsou ale skutečně výjimečné.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky 14. 4. schválila ve třetím čtení návrh zákona o podpoře bydlení, který předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Cílem zákona je zavést dlouhodobé systémové řešení a prevenci bytové nouze na celém území České republiky.
Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytů musí být provedeno do 4 měsíců od konce zúčtovacího období, nejpozději tedy do konce dubna roku následujícího. Doručené vyúčtování musí být řádné a splňovat zákonem stanovené podmínky v souladu s požadavky zákona č. 67/2013 Sb., o službách a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Bytové výstavbě se stále nedaří. Kromě růstu cen je největší překážkou složitá legislativa, kvůli které trvá povolování nových staveb v Česku neúměrně dlouho. Z hlediska komplikovanosti povolovacího procesu patří ČR dokonce k nejhorším zemím na celém světě. Pomyslný direkt tomu všemu zasadila aktuální zpráva, že digitální systémy stavebního a územního řízení kolabují.