Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal cenová rozhodnutí, kterými každoročně stanovuje výši regulovaných složek cen elektřiny a plynu na další rok. Cenová rozhodnutí pro elektroenergetiku přinášejí v rámci celostátního průměru snížení regulovaných plateb pro odběratele na hladině nízkého napětí, tedy vč. domácností. Růst regulované části ceny je naopak očekáván na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí, důvodem jsou zde zejména rostoucí náklady na podporované zdroje energie. V oblasti plynárenství klesnou celostátní průměrné regulované platby pro maloodběratele i velkoodběratele.
Regulovaná složka ceny elektřiny na hladině nízkého napětí příští rok klesne v průměru o 1,7 %. Výše změny u konkrétního zákazníka se však odvíjí od distribučního území a charakteru odběru. K nejvyššímu poklesu dojde na území ČEZ Distribuce (-2,60 %), následuje PREdistribuce (-0,46 %), u E.ON Distribuce je očekáván naopak mírný nárůst (+0,28 %).
„Absolutní pokles regulované složky ceny elektřiny pro domácnosti ERÚ naposledy oznamoval v listopadu roku 2014. Tentokrát se nám to povedlo díky dobrému nastavení V. regulačního období, kde jsme výrazně snížili WACC, tj. míru výnosnosti, které mohou regulované společnosti od ledna příštího roku při svých investicích dosáhnout. Již v červnu, když jsme představovali Zásady cenové regulace pro V. regulační období, jsme avizovali, že by ceny na zajišťování distribuce měly v prvním roce klesat, což se nyní potvrdilo,“ říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Výši regulovaných cen nadále ovlivňují miliardové investice do energetických soustav v souvislosti s transformací a modernizací energetiky. Na regulované ceny působí také postupné dopady pandemie COVID-19 a zejména nárůst nákladů na podporované zdroje.
Nárůst regulované složky ceny se tak nevyhne odběratelům elektřiny na hladinách velmi vysokého a vysokého napětí, kde je předpokládáno průměrné navýšení o 11,5 %, resp. o 6,5 %. Důvodem je zde právě výrazný meziroční nárůst příspěvku na podporované zdroje energie. Dotace pro provozovatele podporovaných zdrojů totiž fungují na principu dorovnání tržní ceny silové elektřiny, a protože tato cena meziročně klesla, dotace roste a spolu s tím narůstá i potřebný objem vybraných prostředků. Současně ERÚ musí započítat zákonnou dvouprocentní indexaci, která představuje každoroční nárůst výdajů na podporované zdroje energie.
„Při stanovení podpor i jejich financování se musíme držet platné legislativy, nejde tedy o vůli, či dokonce zvůli úřadu. Více než polovinu nákladů na podporované zdroje, 27 miliard korun, uhradí státní rozpočet. Zbývající část ale pokrývají zákazníci. Drobní spotřebitelé ve většině případů přispívají 495 korun z každé odebrané megawatthodiny elektřiny, což je zároveň zákonný strop, který nesmíme překročit. Velcí odběratelé oproti tomu přispívají typicky podle svého rezervovaného příkonu, což je pro ně výhodnější a bude tomu tak i nadále, ačkoliv příspěvek vzroste,“ vysvětluje Stanislav Trávníček.
Průměrná regulovaná složka ceny plynu příští rok klesne jak u maloodběratelů, tak u velkoodběratelů. U maloodběratelů vč. domácností ERÚ předpokládá průměrný pokles regulované složky ceny o 1,6 %, přičemž nejvýrazněji ceny klesnou na distribučním území GasNET (-2,76 %), dále na území E.ON Distribuce (-0,43 %), zatímco v Praze (území Pražské plynárenské Distribuce) regulované ceny vzrostou (+4,74 %). U velkoodběratelů plynu je předpokládaný pokles regulované složky ještě výraznější, její celorepublikový průměr klesne o 3,2 %.
Podobně jako v elektroenergetice, také zde jsou hlavními důvody nové podmínky pro V. regulační období a klesající cena plynu, která snižuje výdaje na krytí ztrát.
„I přes významné investice do plynárenských soustav, díky snížení míry výnosnosti, ke kterému jsme přistoupili pro V. regulační období také v plynárenství, regulované ceny pro příští rok na většině území klesají. Výjimku tvoří Praha, kde probíhá nutná obměna plynovodů v nebývalém rozsahu. Jde o specifický problém této distribuční soustavy, jejíž jednotlivé části jsou velmi staré. Modernizace je zde nevyhnutelná. Není jen otázkou zavádění nových technologií, ale zejména zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti soustavy,“ doplňuje Stanislav Trávníček.
Zdroj: www.eru.cz
V České republice jsou ceny energií u některých dodavatelů nižší než burzovní ceny, což je způsobeno tím, že dodavatelé nakoupili levně a nyní prodávají ze svých zásob. Zákazníci mohou uzavírat nové smlouvy i s předstihem a využít tak výhodné ceny, které se očekává, že nebudou trvat dlouho. Očekává se růst cen energií v důsledku legislativních změn a zvyšující se poptávky po plynu.
Se změnami v energetice, zejména s rozvojem fotovoltaiky na bytových domech, se stále častěji setkáváme s chytrými elektroměry. Podle vyhlášky o měření získá chytrý elektroměr každé odběrné místo s roční spotřebou nad 6 MWh, a dále odběrné místo s dvoutarifním měřením.
Už za dva roky by měly v Česku platit povolenky na vytápění, zdražit by se mělo jak vytápění plynem, tak uhlím. Česká vláda se však nedávno vyjádřila, že chce od povolenek odstoupit, což nelze tak snadno. Nejistota ohledně zavedení povolenek brzdí širší uplatnění ekologičtějších zdrojů, jako jsou třeba tepelná čerpadla.