Jak jsme bydleli za posledních sto let? Na kterém stupni jste vy?

Uspořádání domácnosti či vzhled nábytku obvykle považujeme za samozřejmost a příliš se nad nimi nepozastavujeme. Přitom ale spousta věcí, které denně používáme, před sto lety ještě vůbec neexistovala. Vraťte se s námi v čase a zjistěte, jak jsme si upravovali naše bydlení.

Honosná sídla versus funkční bydlení

Základní věcí, která se v běhu času měnila, je průměrná rozloha bydlení. Zatímco v meziválečné době řada rodin vlastnila domky na venkově, secesní byty nebo minimalistické městské vilky po vzoru vily Tugendhat, období komunismu se neslo ve znamení přesunu do panelových bytů a typizovaných domů. Například takzvané šumperáky jsou k vidění po celém Česku dodnes.

Devadesátá léta pak představují návrat k výstavbě. Řada lidí chtěla ukázat, že na bydlení má, a kolem větších měst tak začala vyrůstat honosná sídla. Průměrná rozloha domu v té době činila 200 až 300 m2. Touha stavět rozsáhlé domy na velkých pozemcích ale Čechy postupně přešla a dnes se průměrná zastavěná plocha pohybuje okolo pouhých 80 až 100 m2, což odpovídá přibližně bytu 4+1. Domy pak nejčastěji stojí na parcelách s rozlohou 600 m2. Lidé místo okázalosti upřednostňují spíše praktičnost a funkčnost a luxus si dopřávají v podobě kvalitního vybavení a využití nejmodernějších technologií.

Od mechu k trendu nízkých nákladů na energie

S příchodem chladných dnů dnes majitelé bytů a domů jednoduše zapnou kotel a pustí topení. Tepelným ztrátám pak obvykle předchází důmyslné zateplení. Zdaleka se ale nejedná o vynález posledních let. Dříve lidé k zateplení používali především přírodní materiály. Štěrbiny se tak ucpávaly mechem, stěny se izolovaly pomocí dřevovláknitých desek a spáry kolem oken či dveří se utěsňovaly pomocí hadrů. V první polovině 20. století ale spolu s nástupem chemického průmyslu přišel i polystyren. V 50. letech pak světlo světa spatřily první polystyrenové izolační desky a o dvacet let později se začala využívat i minerální vata.

K izolaci a zateplení místností v minulosti sloužily také těžké závěsy. Lidé totiž zjistili, že ty umějí dobře bránit nejen pronikání světla, ale i profukování oken. Zatímco Evropa přešla postupně od závěsů k žaluziím, v Americe slavily od začátku 19. století úspěch rolety navíjející látku na hřídel. Oblibě se oba vynálezy těší dodnes, protože si uchovaly své tepelně regulační vlastnosti. „Současné rolety velmi dobře omezují úniky tepla, díky čemuž umějí v zimních měsících snížit náklady na vytápění až o 10 %. V létě má exteriérová stínící technika zase vliv na snížení nákladů při klimatizování administrativních budov, rodinných domů či bytů,“ potvrzuje Lubomír Valenta specialista na stínící techniku.

Nové materiály si berou to nejlepší ze svých předchůdců

Obrovský pokrok zaznamenaly podlahové krytiny, kde k původním přírodním materiálům přibyla řada nových, dříve zcela neznámých. Pro někoho to jsou jenom imitace, řada dalších ale vítá tuto nabídku podlahových krytin, které jsou na míru navrženy pro naše dnešní požadavky.

„V poslední době jsme zaznamenali veliký zájem o krytiny, které vzhledově věrně imitují dřevo, ale mají daleko lepší, praktičtější vlastnosti. Jsou lehčí, lépe se s nimi pracuje a zaručují kvalitnější zvukotěsnost. U nás se nejvíce prodávají vinylové podlahy, které si můžete po předchozí instruktáži položit i sami,“ říká Renata Stuchlíková, odbornice na podlahové krytiny.

Kuchyně dostala systém

Sejít se dnes s celou rodinou u jednoho stolu je spíše vzácnost. Před sto lety ale právě kuchyně a jídelna obvykle tvořily středobod domu. Kromě toho, že řada žen zůstávala v domácnosti a na plotně se tak neustále našlo něco k snědku, býval to též nejteplejší pokoj. Venkovská stavení využívala pec k vaření i topení. Pootevřená dvířka navíc dokázala místnost osvítit, a tak se okolo pece odehrávala většina rodinného života. Sporák se v domácnostech začal objevovat až v 19. století, ačkoliv tehdy ještě fungoval na tuhá paliva. Opravdového vývoje se kuchyně dočkaly až po 2. světové válce. Díky postupné plynofikaci a elektrifikaci domácností se do výbavy hospodyněk dostaly spotřebiče jako lednice, myčka či mikrovlnná trouba. Ty české si ale na mnohé výdobytky musely počkat až do 90. let dvacátého století a otevření československých hranic. Trend posledních let pak velí zachovat funkčnost a vyčistit prostor.

„Do šuplíků se zabudovávají drátěné či plastové organizéry. Důmyslný úložný systém poznáte tak, že dokáže využít opravdu každý kout vaší kuchyně. Speciální systémy slouží pro rohové skříňky. Ty mohou být vybaveny výsuvnými koši nebo vnitřním otočným systémem, pomocí kterého si vždy přisunete přesně to, co zrovna potřebujete“, říká Zdeněk Tichý z kuchyňského studia v Praze.

Porcelán po babičce tak dnes většina domácností skrývá za dvířky skříněk a ubrus slouží jen ve svátečních chvílích.

Budoucnost ve znamení chytrých technologií

V posledních letech v Česku prudce stoupá počet takzvaných chytrých domácností. Automatizace některých úkonů totiž zvyšuje komfort a bezpečí obyvatel a umí i citelně snižovat náklady. Zatímco naši předci byli do zavedení elektřiny odkázáni na světla svíček a petrolejových lamp, dnes lze přednastavit svícení už cestou z práce. Můžete zvolit nejen čas, kdy se má v domě či bytě rozsvítit, ale také jakou barvou a s jakou intenzitou. Na první pohled možná zbytečnou věc doceníte v momentu, kdy nebudete muset chodit do dětského pokoje večer zhasínat a zvyšovat tak šanci, že se dítě opět probudí.

Stejně tak můžete snadno vytvořit pocit, že jste doma, ačkoliv se právě nacházíte na druhé straně zeměkoule. A do svítící domácnosti si troufne jen málokterý zloděj. Chytré domácnosti dokážou významně ušetřit rovněž díky neustálému vyhodnocování situace a automatické regulaci topení i vody. Kromě úspory a pohodlí nabízí propojení s chytrým telefonem či počítačem dodatečný stupeň zabezpečení. Snadno můžete monitorovat pohyb v domě, zavřít na dálku garážová vrata, nastavit stupeň vyklopení oken nebo zatáhnout předokenní rolety při bouřce. Zároveň ale doporučuje se při budování chytré domácnosti ujistit, že jsou zařízení od různých výrobců vzájemně kompatibilní a mohou spolehlivě fungovat dohromady.