Za bytové korporace jsou označována společenství vlastníků jednotek a bytová družstva, tedy nejčastější právní formy subjektů, které jsou odpovědné za správu a provoz bytového domu. Pohled do statistiky Českého statistického úřadu říká, že zatímco v roce 2002 se nacházelo v Praze cca 56.000 bytů v SVJ, pak v roce 2015 to bylo již bezmála 400.000 bytů. Podobně i počet SVJ v Praze vzrostl z cca 1.500 subjektů v roce 2002 na 10.726 SVJ v roce 2015.
Celkem je v České republice registrováno více než 60 tisíc SVJ, tedy každé šesté společenství vlastníků se nachází v Praze. Z původního počtu cca 350 tisíc bytů v SVJ v roce 2002 v rámci celé České republiky se jejich počet zvýšil na skoro 1,5 milionu bytů v roce 2015. K zajímavostem patří i pohled na velikosti SVJ, kde jsou početně celkem vyrovnaně zastoupeny velikosti domů v rozmezí 5 až 10 bytů (celkem 16.400 SVJ), 11 až 20 bytů (skoro 18.000 SVJ) a 21 až 40 bytů (15.000 SVJ). Posledně uvedená skupina s převahou vede co do počtu bytů s celkem 437.000 bytovými jednotkami. Naopak jistou vzácností jsou domy o velikosti 151 až 300 bytů (celkem 330 SVJ) a nejvzácnější jsou domy o velikosti nad 301 byt, kterých bylo v roce 2015 celkem 69 s průměrem 425 bytů na dům.
Pohled na bytová družstva říká, že se počet velkých bytových družstev (nad 20 zaměstnanců) snížil v roce 2015 na 108 oproti roku 2002, kdy jich bylo evidováno 130. Nejvíce z nich pak v Praze (celkem 17), v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji (po 15) a v kraji Ústeckém (14). Počet malých bytových družstev v České republice naopak mírně stoupl ze 7.435 v roce 2002 na 8.775 v roce 2015, avšak Praha ve stejném srovnání zaznamenala opačný trend, tedy snížení ze 4.042 BD na 3.921 BD. Celkový počet bytů ve vlastnictví bytových družstev je asi 460.000, z toho přes 92.000 v Praze.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky 14. 4. schválila ve třetím čtení návrh zákona o podpoře bydlení, který předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Cílem zákona je zavést dlouhodobé systémové řešení a prevenci bytové nouze na celém území České republiky.
Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytů musí být provedeno do 4 měsíců od konce zúčtovacího období, nejpozději tedy do konce dubna roku následujícího. Doručené vyúčtování musí být řádné a splňovat zákonem stanovené podmínky v souladu s požadavky zákona č. 67/2013 Sb., o službách a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Bytové výstavbě se stále nedaří. Kromě růstu cen je největší překážkou složitá legislativa, kvůli které trvá povolování nových staveb v Česku neúměrně dlouho. Z hlediska komplikovanosti povolovacího procesu patří ČR dokonce k nejhorším zemím na celém světě. Pomyslný direkt tomu všemu zasadila aktuální zpráva, že digitální systémy stavebního a územního řízení kolabují.