V České republice jsou ceny energií u některých dodavatelů nižší než burzovní ceny, což je způsobeno tím, že dodavatelé nakoupili levně a nyní prodávají ze svých zásob. Zákazníci mohou uzavírat nové smlouvy i s předstihem a využít tak výhodné ceny, které se očekává, že nebudou trvat dlouho. Očekává se růst cen energií v důsledku legislativních změn a zvyšující se poptávky po plynu.
Ceny energií, které mohou nyní získat domácnosti, jsou u některých dodavatelů nižší, než za kolik lze elektřinu a plyn nakoupit na burze. „V České republice nastal velmi zajímavý fenomén. Ceny, za které zákazník může odebírat elektřinu i plyn, jsou nižší než cena, za kterou dnes může dodavatel elektřinu nebo plyn nakoupit – a to nejen pro letošek, ale i na příští dva nebo tři roky,“ říká Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energo ve společnosti Kalkulator.cz
Burza je místem, kde se určuje tržní cena energií. I dodavatelé, kteří nenakupují přímo na burze, se podle ní orientují. Nikdo nechce prodávat levněji, než kolik právě nabízí trh, a zároveň nechce nakupovat dráž. Výjimkou je situace, kdy dodavatelé zareagují rychleji než trh.
„Byla doba, kdy šla cena elektřiny a plynu rychle dolů. Dodavatelé nestíhali zlevňovat, ale zato se jim vyplatilo nakoupit do zásoby. A dnes z těchto zásob dokážou nabídnout ceníky s fixací na jeden nebo dva roky za ceny nižší, než je aktuální cena na burze,“ vysvětluje Lukáš Kaňok.
Typickým příkladem je plyn – některé ceníky se pohybují kolem tisíce korun za megawatthodinu, přičemž burzovní cena plynu pro roky 2025 až 2027 už tuto hranici překračuje. A to do ní ještě nejsou započítány žádné marže nebo tzv. odchylky (pokuty za nepřesnou spotřebu oproti plánu).
„Když dodavatel nakoupí plyn za 1 000 korun, měl by ho s marží a odchylkou prodávat alespoň za 1 300 nebo 1 400 korun bez DPH. Přesto dnes vidíme ceny, které se pohybují i mírně pod tisíc korun. Jak je to možné?“ říká Lukáš Kaňok.
Současná situace nebude trvat věčně. Dnes jsou ceníky levnější než na burze. Ale až se tyto zásoby vyprodají, nové nabídky už se budou zase odvíjet od aktuálních nákupních cen – a ty rostou. U plynu se očekává další zdražování i z důvodu legislativních změn. Vzhledem k tomu, že se blíží odklon od uhlí a výroba elektřiny se bude přesouvat na plyn, poroste po plynu poptávka a tím i jeho cena.
Podobná situace je i u elektřiny. „Vidíme ceny mírně pod 2 500 korun za megawatthodinu – a to jsou ceny, které tu nebyly ani po skončení energetické krize. Přitom burzovní cena je o něco výš. Je jasné, že tahle příležitost nebude trvat dlouho.”
To je otázka, která může být na trhu citlivá. Někteří dodavatelé zřejmě vědomě prodávají pod cenou. Je na zvážení, jestli se některému dodavateli vyplatí koupit si zákazníka tím, že mu elektřinu či plyn nabídne za cenu nižší, než za kolik to sám koupil. Jinými slovy si toho zákazníka dotuje. Proč by to dělali?
„Možným motivem může být nastavený cíl růstu – jinak řečeno dodavatel chce vyrůst, a nebo dokonce přerůst, přes svého konkurenta, a tak do zákazníků takto investuje. Někdo mohl dostat od vedení cíl, který by se jinak nedal splnit, někdo by se mohl připravovat na prodej, kdy růst počtu zákazníků výrazně zvyšuje hodnotu společnosti, ale může to být i jen snaha o optimalizaci tzv. válečné daně (windfall tax) z nadměrných zisků. Dodavatelé nikdy o takových věcech veřejně nemluví.”
Není zásadní zkoumat, jak se to těm dodavatelům podařilo. Důležité je, že tu výhodu zákazník může získat a že mu ji dodavatel garantuje po celou dobu smlouvy. Pokud by dodavatel podmínky nedodržel, může zákazník smlouvu předčasně vypovědět.
„Ještě lepší zprávou je, že novou smlouvu nemusíte uzavírat až ve chvíli, kdy vám končí ta stávající. U většiny dodavatelů je možné podepsat novou smlouvu i půl roku až rok dopředu. Pokud vám tedy končí fixace třeba v březnu příštího roku, je velká škoda nevyužít výhodné ceny už teď. Proces změny dodavatele je navíc velmi jednoduchý,“ dodává Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulator.cz
Se změnami v energetice, zejména s rozvojem fotovoltaiky na bytových domech, se stále častěji setkáváme s chytrými elektroměry. Podle vyhlášky o měření získá chytrý elektroměr každé odběrné místo s roční spotřebou nad 6 MWh, a dále odběrné místo s dvoutarifním měřením.
Už za dva roky by měly v Česku platit povolenky na vytápění, zdražit by se mělo jak vytápění plynem, tak uhlím. Česká vláda se však nedávno vyjádřila, že chce od povolenek odstoupit, což nelze tak snadno. Nejistota ohledně zavedení povolenek brzdí širší uplatnění ekologičtějších zdrojů, jako jsou třeba tepelná čerpadla.
Ministerstvo průmyslu a obchodu přišlo s návrhem zákazu instalace tzv. „mařičů“ elektřiny. Problémem tzv. mařičů je, že spotřebovanou energii nevyužívají efektivně, ale přeměňují ji na teplo bez dalšího využití. Takový proces je neúčelný a má negativní dopad na životní prostředí.Navíc vytlačuje zařízení, která energii využívají účelně, například pro její akumulaci nebo přeměnu na jiné formy energie.