V téměř každé domácnosti se objevuje takzvaná šedá voda – ta však ve většině případů končí v kanalizaci. Za jistých podmínek a předpokladů je ale možné ji v domě znovu použít, a tak snížit spotřebu a zároveň redukovat množství vypouštěných vod.
„Šedou vodou se označuje splašková odpadní voda odtékající například z umyvadel, van, sprch i dřezů. Patřičnou úpravou lze šedou vodu přetvořit na vodu provozní, takzvanou bílou vodu, a užívat ji pro splachování toalet , úklid domu, i zalévání zahrady,“ vysvětluje specialista společnosti Aquanix Ing. František Krpata, a dodává: „Mimo ochrany životně důležitého zdroje a redukce množství vypouštěné vody tím vzniká i výrazná úspora nákladů na stočné.“
Znečištění šedé vody má měnící se hodnoty. Standardně bývají nejméně zatížené vody ze sprch a mytí, nejvíce naopak z kuchyní (například obsah tuků ve vodě). „Pro snazší čištění šedé vody určené k opětovné spotřebě přesto doporučuji v domácnosti používat co možná nejšetrnější mycí přípravky, ideálně na přírodní bázi. Čistící prostředky bez chemických a toxických látek totiž šetří nejen přírodu, ale i zdraví,“ radí František Krpata.
Do kategorie použitelných vod lze řadit koupelnové vody, které jsou pro opětovné využití bezproblémové. Do podmíněně použitelných vod patří například voda z pračky – její předpokládané množství však nesmí být příliš vysoké. Jednoduše řečeno, čím více se pere, tím méně je voda pro opakované použití vhodná. „Pokud se v domě pere třeba několikrát denně, voda z pračky by se znovu využívat neměla. Samozřejmě existuje speciální systém pro čištění takto namáhaných vod, ale jeho instalace je velmi nákladná a ve výsledku ekonomicky nevýhodná. Při běžném praní přibližně třikrát týdně je voda pro opakované použití zpravidla dostatečně vyhovující. Pro absolutní jistotu je možné odebrat vzorek nátokové vody a nechat udělat její rozbor,“ upozorňuje František Krpata z Aquanixu.
Pro opětovné využití šedé vody ke splachování toalet či zahradní zálivce je zapotřebí instalace čistírny šedých vod. „Technologie těchto čistíren založená na aerobních biologických procesech disponuje membránovou technologií, která vodu zbavuje většiny virů a bakterií,“ upřesňuje specialista František Krpata, a pokračuje: „Voda z domu teče přes filtr mechanických nečistot do nádrže na šedou vodu (membránového bioreaktoru). Ve spodní části je vložen aerační systém, jehož funkcí je vhánění kyslíku do nádrže a čištění membrán.“
Přes čerpadlo je voda dále čerpána do nádrže pro zachytávání přečištěné vody. Po kompletní úpravě pokračuje již vyčištěná voda do akumulační nádrže. Odtud je dále čerpána do systému užitkové vody v domě. Za čerpací stanicí je umístěna membránová tlaková nádoba. Jako poslední je zařazen trojfiltr a případně i UV lampa, která vodu dezinfikuje. „Všechny nádrže jsou opatřeny přepadem a možností doplnění pitné vody v případě nedostatku šedé,“ uzavírá specialista František Krpata z Aquanixu.
Solární boom zvýšil počet fotovoltaických systémů v ČR, ale přinesl i neodborné montáže a nekvalitní komponenty. Aktualizovaná norma ČSN 33 2130 ed. 4 zvyšuje nároky na požární bezpečnost, chrání investory před špatně navrženými systémy obnovitelných zdrojů energie, a navíc doporučuje zapojit pojistitele nemovitosti už ve fázi projektu.
Spotřebitelé dnes čelí nejen tradičním energetickým šmejdům, ale i riziku stále sofistikovanějších kybernetických útoků, které mohou zasáhnout i jednotlivé domácnosti.
Evropská komise vyslyšela požadavky České republiky a dalších 18 členských států a představila návrh změn v systému EU ETS2, které mají zabránit prudkému růstu cen emisních povolenek a negativním dopadům na domácnosti a firmy.