Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal cenová rozhodnutí, kterými každoročně stanovuje regulované složky cen energie na rok 2025. Jak v případě elektřiny, tak v případě plynu celkové průměrné ceny meziročně klesnou. V průměru by měly domácnosti na elektřině ušetřit přes 10 %, na plynu 8,5 %.
Regulovaná část ceny, o které rozhoduje ERÚ, slouží především na úhradu oprávněných nákladů provozovatelů energetických soustav – distribučních soustav, přenosové soustavy a přepravní soustavy. V cenách elektřiny odběratelé hradí také příspěvek na podporu pro podporované zdroje energie. Regulované složky tvoří v cenách elektřiny méně než polovinu, v cenách plynu čtvrtinu.
„Regulovaná složka na nízkém napětí se pro příští rok prakticky nezmění. Větší část ceny připadá na neregulovanou obchodní složku, která nadále klesá. Průměrné celkové ceny elektřiny pro nízké napětí by proto měly meziročně klesnout o více než desetinu,“ upřesňuje Stanislav Trávníček a dodává: „Zejména u domácností, které měly dlouhodobé fixace, platí, že pokud budou uzavírat nové smlouvy, mohou ušetřit i desítky procent.“
Na hladině nízkého napětí, ze které elektřinu odebírají domácnosti, se meziročně regulovaná složka změní jen minimálně. V celorepublikovém průměru vzroste o 1,4 %. U sazeb s vyššími odběry, jakou je například D 57d využívaná ve spojení s přímotopy nebo tepelnými čerpadly, regulovaná složka dokonce klesne.
V elektroenergetice se v regulovaných cenách pozitivně odráží pokles nákladů na krytí technických ztrát v soustavách, ale i levnější služby výkonové rovnováhy. Negativně se naopak projevuje potřeba investic související s připojováním nových zdrojů a celkovou transformací elektroenergetiky. Úhrady navyšuje také klesající odběr elektřiny ze sítě, za kterým stojí nejen úsporná opatření zákazníků, ale i nárůst samovýroby.
„Regulovaná složka v ceně plynu tvoří výrazně menší podíl, než je tomu u elektřiny, v případě domácností necelou čtvrtinu. V celkových cenách tak převáží klesající neregulovaná složka. Průměrné celkové ceny plynu pro domácnosti meziročně klesnou o více než 8 procent. U velkoodběratelů by měl průměrný pokles činit 4,4 procenta,“ shrnuje Stanislav Trávníček.
Regulovaná složka ceny plynu pro maloodběratele (domácnosti a drobné podnikatele) příští rok vzroste v průměru o 8,6 %. U středních a velkých odběratelů vzroste meziročně v průměru o 8,2 %. Nárůst je tak násobně nižší, než tomu bylo loni.
Zásadní úlohu hraje extrémní pokles spotřeby, který se prohlubuje již od druhého pololetí roku 2021. Za tu dobu se spotřeba plynu v České republice snížila bezmála o 30 %, vrátila se tak na hodnoty typické pro počátek devadesátých let. V celém odvětví plynárenství proto působí silný vodárenský efekt. Zároveň ceny ovlivňují korekční faktory, kterými ERÚ rozkládal v čase nárůst regulované složky, když ceny plynu dosahovaly rekordních krizových úrovní. Podobně jako v elektroenergetice se do regulovaných cen dále promítá inflace a potřeba investic v soustavách.
V rámci regulované složky roste také cena za vnitrostátní přepravu plynu. Důvodem je propad mezinárodního tranzitu plynu, ke kterému došlo v důsledku války na Ukrajině a změny evropských toků plynu. Tuzemská přepravní soustava, která bývala z většiny financovaná mezinárodní přepravou plynu, tak nyní slouží téměř výlučně domácím zákazníkům. Bez fungující kritické infrastruktury by přitom dodávky domácím zákazníkům nemohly být vůbec realizovány. Růst plateb za vnitrostátní přepravu však na celkové ceny plynu nemá zásadní vliv, odráží se v nich růstem o méně než 1 %.
Solární boom zvýšil počet fotovoltaických systémů v ČR, ale přinesl i neodborné montáže a nekvalitní komponenty. Aktualizovaná norma ČSN 33 2130 ed. 4 zvyšuje nároky na požární bezpečnost, chrání investory před špatně navrženými systémy obnovitelných zdrojů energie, a navíc doporučuje zapojit pojistitele nemovitosti už ve fázi projektu.
Spotřebitelé dnes čelí nejen tradičním energetickým šmejdům, ale i riziku stále sofistikovanějších kybernetických útoků, které mohou zasáhnout i jednotlivé domácnosti.
Evropská komise vyslyšela požadavky České republiky a dalších 18 členských států a představila návrh změn v systému EU ETS2, které mají zabránit prudkému růstu cen emisních povolenek a negativním dopadům na domácnosti a firmy.