Zejména ve ve velkých regionech se řada měst stává obtížně dostupnými k bydlení. Nedostupnost bytů na trhu zvedá jejich cenu do astronomických výšin, pomalá bytová výstavba brzdí i dostupnější družstevní bydlení.
Družstevní forma bydlení je kombinací pozitivních aspektů vlastnického a nájemního bydlení. Členům družstva přináší mnoho lákavých výhod. Jednou z nich je, že při plném zachování uživatelských práv může člen družstva svůj podíl a s ním spojené právo nájmu družstevního bytu kdykoliv převést na třetí osobu. Rovněž tak náklady na užívání družstevního bytu jsou nižší než u standardního nájemního bydlení. Důvodem je skutečnost, že člen družstva hradí pouze „nákladové“ nájemné, jehož cílem není generování zisku. Družstevní bydlení je tedy alternativou dostupného bydlení. Aktuálně však čelí řadě překážek, které vytváří současná česká legislativa a v případě nové družstevní výstavby také zdlouhavé stavební řízení.
Na základě analýzy současného stavu družstevního bydlení v Česku, kterou vypracovala společnost CETA ve spolupráci se Svazem českých a moravských bytových družstev, bylo zjištěno, že pouze minimální část družstev realizovala v posledních 20 letech novou výstavbu. V průměru bylo ročně postaveno cca 200 družstevních bytů, což je zanedbatelné množství. Většina z těchto realizovaných projektů nedosáhla na žádnou státní pomoc a celá výstavba tak byla financována z vlastních zdrojů družstev (vkladů členů) a z komerčních úvěrů, které budou členy družstev spláceny v příštích desítkách let. Alternativní možností výstavby je realizace bytového domu třetí osobou a jeho následný odkup bytovým družstvem s využitím družstevní formy financování. Nemusíme vždy přemýšlet o výstavbě na „zelené louce“. Družstevní projekty mohou být realizovány také formou přestavby nebytového objektu na bytový, případně úpravou a přestavbou starého vybydleného bytového domu na nový dům odpovídající aktuálním standardům a požadavkům moderního bydlení.
Jako dobrý příklad povedené družstevní výstavby lze uvést nedávnou výstavbu realizovanou Stavebním bytovým družstvem v Dobrušce ve východních Čechách, která kombinuje moderní výstavbu s komunitním životním stylem. Tento projekt dokazuje, že družstevní bydlení už dávno neznamená staré sídliště panelových domů, ale může nabídnout moderní a atraktivní bydlení pro mladé lidi, kteří hledají cenově dostupnou variantu bydlení.
Nové družstevní výstavbě by pomohla podpora veřejného sektoru. Dlouhodobě se uvažuje např. o zvýhodněných úvěrech na družstevní výstavbu pro nově zakládaná družstva, půjčkách na pokrytí základních vstupních vkladů (ty jsou většinou ve výši 20 – 25 % z pořizovací ceny bytu) pro zájemce o členství v družstvu nebo o možnosti odečtu alikvotní výše zaplacených úroků z úvěru, kterým je financována výstavba družstevní bytu od základu daně z příjmu nového člena družstva. Rovněž tak by pomohla nabídka obecních pozemků za snížené ceny pro projekty družstev či snížení daně z nemovitosti pro družstevní byty.
Zdlouhavé a administrativně náročné povolovací řízení pro výstavbu zapříčinilo nižší počet vydaných stavebních povolení během let 2011 a 2014. Současná krize bydlení je tak odrazem dlouho trvajícího problému, který začíná u nízké výstavby. Pro ilustraci, např. v roce 2006 bylo vydáno stavební povolení na výstavbu téměř 48 tisíc bytů. V roce 2014 bylo vydáno povolení ke stavbě 28 tisíc bytů. V posledním sledovaném roce 2022 bylo podle ČSÚ vydáno povolení na necelých 32 tisíc bytů. Odborníci přitom dovozují, že minimální počet nově stavěných bytů, který by postupně řešil nedostatek bytů, se pohybuje v řádu 40 a více tisíc bytů ročně.
V neposlední řadě je důležité se vrátit k zásadním principům a připomenout, že družstevní byty mají být stavěny za účelem zajištění bytových potřeb svých členů, nikoliv pro spekulace s nemovitostmi, kdy jsou původně družstevní byty převáděny do vlastnictví a následně skupovány. Pro vyhnutí se těmto situacím doporučuje závěr analýzy společnosti CETA posílení autonomie družstev, což by jim umožnilo definovat si vlastní pravidla pro přijímání nových členů, včetně dalších navazujících pravidel a podmínek členství zajišťujících řádné a bezproblémové užívání bytů všemi členy družstva.
Statutární orgány bytových domů letos čeká nová série webinářů AkademieBD. Témata jsou postavena podle skutečné cesty statutára – od vstupu do funkce, přes každodenní rozhodování a odpovědnost, až po bezpečné předání agendy. Série se zaměřuje na praktické řízení domu, hospodaření, kontrolu, smlouvy i rizika, se kterými se statutární orgány setkávají v praxi.
Do konce května 2026 musejí provozovatelé kotlů a otopných soustav nad 70 kW zajistit povinnou kontrolu systému vytápění. Jde o požadavek vyplývající z legislativy platné od roku 2023, přesto o něm dosud velká část SVJ, vlastníků a správců budov neví. Podle dostupných informací lze odhadovat, že povinnost dosud nesplněla více než polovina domů.
Fotovoltaické elektrárny pomáhají snižovat náklady na elektřinu v domě a zvyšují jeho energetickou soběstačnost. Jak si fotovoltaika poradí se sněhem, mrazem a kratšími dny? A co mohou výbory SVJ a správci udělat pro to, aby byla účinná i v zimě?