Změny v požadavcích přináší již schválená Novela zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. V účinnost vstoupila 1. 1. 2022. Od tohoto datumu lze v rámci výměn měřidel nově osazovat pouze měřidla tepla, chladu a teplé vody a rozdělovače topných nákladů s možností dálkového odečtu, a to minimálně v měsíčním intervalu odečtu.
V mezičase mezi 1. 1. 2022 a 1. 1. 2027 mohou ještě dobíhat stávající osazená měřidla bez dálkových odečtů, a to jak měřiče tepla, měřiče chladu, bytové vodoměry na teplou vodu nebo rozdělovače topných nákladů. V rámci čtyřletých nebo pětiletých cyklů povinné výměny budou tato měřidla postupně měněna již výhradně za měřidla s dálkovým odečtem. U rozdělovačů topných nákladů jejich výměny proběhnou v rámci skončení jejich životnosti, nejpozději však do termínu 1. 1. 2027.
Kromě náležitostí vyúčtování, tedy konečného dokumentu, Vyhláška č. 269/2015 Sb. řeší zejména pravidla pro rozúčtování nákladů pro teplo na vytápění a dodávku teplé vody a stanoví povinnost rozšířit konečné vyúčtování o řadu dalších údajů, aby mohl být uživatel informován v požadovaném rozsahu.
Vyhláška se též věnuje rozdělení základní a spotřební složky pro rozúčtování nákladů na teplo. Rozdělení je nyní provedeno hned v prvním kroku tak, aby každý uživatel v daném objektu měl stejnou cenu tepla za m² v základní složce nákladů. Dále vyhláška upravuje pravidla pro stanovení takzvaného minimálního a maximálního nákladu na m² neboli -20 % a +100 % od průměrné spotřeby na m² objektu. Další důležitou věcí, kterou tato vyhláška napravuje, je způsob výpočtu u uživatelů, kteří buď nezpřístupnili byt k montáži přístrojů, odečtu nebo odečet ovlivnili. Vyhláška odkazuje na přílohu, kde je uveden výpočet, jak při stanovení spotřební složky náhradní spotřeby postupovat.
Vyhláška č. 269/2015 Sb. již prošla změnou a je aktualizovaná Vyhláškou 376 S
Solární boom zvýšil počet fotovoltaických systémů v ČR, ale přinesl i neodborné montáže a nekvalitní komponenty. Aktualizovaná norma ČSN 33 2130 ed. 4 zvyšuje nároky na požární bezpečnost, chrání investory před špatně navrženými systémy obnovitelných zdrojů energie, a navíc doporučuje zapojit pojistitele nemovitosti už ve fázi projektu.
Spotřebitelé dnes čelí nejen tradičním energetickým šmejdům, ale i riziku stále sofistikovanějších kybernetických útoků, které mohou zasáhnout i jednotlivé domácnosti.
Evropská komise vyslyšela požadavky České republiky a dalších 18 členských států a představila návrh změn v systému EU ETS2, které mají zabránit prudkému růstu cen emisních povolenek a negativním dopadům na domácnosti a firmy.