Družstevní bydlení je dostupnější, jeho rozmachu však brání zastaralá legislativa

22 září, 2022
Hana Tietze

Získejte nejaktuálnější

informace a zkušenosti

s předstihem

Družstevníci nechtějí hrát pingpong mezi vlastnictvím a nájmem – bydlení má sloužit místním obyvatelům, shodli se účastníci diskuse o dostupném bydlení v Knihovně Václava Havla

Družstevníci hodili pomyslnou rukavici státu, ten otázku dostupného bydlení řeší

V Knihovně Václava Havla v Praze proběhla ve středu večer diskuse na téma dostupnějšího bydlení. K jednomu stolu zasedly společně všechny strany, které mají k družstevní výstavbě co říct, aby zhodnotily posledních deset let na trhu. Zástupci obcí, družstevníků i stavitelů vyzvali stát k řešení zoufalé situace. Společně se shodli, že bytová družstva zažívají renesanci, přesto stále legislativa brání, aby lidé měli víc možností získat dostupné bydlení. Loni získali stavbaři v Praze stavební povolení pro 9 800 bytů, rok před tím to bylo jen 5000, ani tento nárůst ale nestačí. V České republice dnes žije v družstevních bytech milion lidí.

Diskusi organizovala Česká společnost pro rozvoj bydlení a spolek DoDružstva v prostorech Knihovny Václava Havla.

Družstevní bydlení je znovu ve hře. Pomáhají k tomu nedostupné hypotéky a ceny vyšponované v souvislosti s válkou na Ukrajině. Lidé se navíc v krizi obrací zpět ke komunitnímu bydlení. Zjišťují, že pravidla družstva je mnohdy ochrání lépe než Společenství vlastníků. Diskusi proto otevřelo právě toto téma. „My chceme stavět domy pro lidi, kteří tam skutečně budou bydlet a nebudou je mít jako investici. Chceme družstva moderního střihu,“ řekla Anna Ježková za Coop Development, který je v tuto chvíli největším stavitelem družstevních bytů v ČR. Jak upozornil zakladatel spolku DoDružstva Jan Eisenreich, mýty o družstevním bydlení se daří bořit. „Lidi už nevidí to nejlepší v tom, že byt vlastní. Posledních pět let naopak zjišťují, že je pravidla družstevního vlastnictví ochrání lépe, družstvo je flexibilnější, dovede se o dům postarat a výhodou je samozřejmě i společné financování. Odpadá tedy starost, kde vzít na hypotéku.“

Diskutovat přišel i zástupce obce, kde chtějí ve spolupráci se soukromým sektorem družstevní výstavbu řešit. „Stát selhal v tom, že zařadil bytová družstva mezi běžné obchodní korporace. Je třeba družstevní formu bydlení rehabilitovat a najít vhodný způsob podpory státu tak, aby obce mohly bez obav do procesu vzniku nových družstev vstoupit,“ upřesnil Tomáš Homola, zástupce starosty pro strategický rozvoj v Praze 5 s tím, že chybou bylo, že stát vytvořil z bytových družstev byznysové firmy.

Stát slibuje brzký posun dál

Součástí diskuse byla i Martina Sieber z Ministerstva financí, která potvrdila, že odborníci na jednotlivých ministerstvech otázku dostupného bydlení aktivně řeší s vědomím, že ekonomická situace si žádá řešení, která pomohou lidem k bydlení. „Hledáme cesty, jak by stát mohl pomoci. Na této věci se napříč resorty aktivně pracuje. Diskutujeme, jak o oblasti hledání pozemků, tak o možných finančních nástrojích či jiné pomoci. Cílem je podpořit jakoukoliv výstavbu dostupného bydlení, nejen toho družstevního. Brzy se posuneme dál,“ slibuje Martina Sieber.

Jako úkol měst a obcí vidí v tuto chvíli ředitel Sekce rozvoje hlavního města Prahy Jaromír Hainc vyřešení pozemků pro následný rozvoj. Jak upřesnil, soukromý development musí pomoci. „Ročně je potřeba jen v Praze stavba deseti tisíc bytů. I stavba drahých bytů má smysl, uvolní se tím totiž levnější byty zase pro ty, kteří na ně dosáhnou,“ dodal.

Do projektů ve spojení obcí a soukromého sektoru se pouštějí i banky

Banky výstavbová družstva běžně financují a jsou na spolupráci developerů a obcí připravené. Do dnešního dne jsme zafinancovali „nové“ družstevní byty v řádech miliard korun. Potvrdila to během diskuse Veronika Marková z České spořitelny. „Delikvence bytových družstev za posledních deset let prakticky není. Pro financování družstevní výstavby preferujeme nově založená družstva. Po těchto družstvech vyžadujeme dodržování pravidla jeden družstevník = jeden byt. Toto pravidlo ctíme, protože víme, že s jedním neplatičem si družstvo poradí, jakmile by ale jeden neplatič vlastnil víc bytů, může to být problém,“ upozornila.

Ceny bytů rostly ještě před několika měsíci strmě. „Když někdo před třemi lety hovořil o tom, že v roce 2030 bude stát metr čtvereční v Praze 200 tisíc, všichni se smáli, máme rok 2022 a cenovky dosahují 150-180 tisíc. To první, co bytové družstevnictví potřebuje, je přestat ho ze strany státu znevýhodňovat. Pak jsme na cestě k dostupnějšímu bydlení a možná dojdeme i ke shodě nad tím, jak ho podporovat,“ shrnul Martin Kroh, předseda České společnosti pro rozvoj bydlení a dodal: „I přesto všechno jsem optimista. Za posledních deset let jsme předali dva tisíce bytů, teď je v přípravě tisícovka. Jsme tedy už teď na polovině výkonu celého předešlého desetiletí, a to je nadějné,“ uzavřel.

Další podobné články

Měření, vyúčtování a rozúčtování energií prochází výraznými změnami

Měření, vyúčtování a rozúčtování energií prochází výraznými změnami

Změny v požadavcích přináší již schválená Novela zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. V účinnost vstoupila 1. 1. 2022. Od tohoto datumu lze v rámci výměn měřidel nově osazovat pouze měřidla tepla, chladu a teplé vody a rozdělovače topných nákladů s možností dálkového odečtu, a to minimálně v měsíčním intervalu odečtu.

Pohodlně a bezpečně nahoru i dolů aneb Jak správně pečovat o výtah v bytovém domě

Pohodlně a bezpečně nahoru i dolů aneb Jak správně pečovat o výtah v bytovém domě

Zase nejede. Druhým týdnem musíte běhat do osmého patra s nákupy a dítětem pod paží. Už aby to někdo opravil. Že vám to něco připomíná? Výtah se stal předmětem denní potřeby, rychle jsme si na něj zvykli a v domech o pěti a více patrech se bez něj obejdeme jen stěží. Víte však, že jako majitel nebo spolumajitel domu – člen SVJ či bytového družstva – jste za bezpečný provoz výtahu zodpovědní?