Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Stejně jako jiné příjmy, také odměny statutárních zástupců společenství vlastníků (dále jen SV) za výkon funkce podléhají zdanění a odvodům. Velmi časté jsou dotazy, ve kterých případech, jak a kolik je nutné odvádět. Téma je o to více aktuální s blížícím se obdobím podání daňového přiznání.
Statutárním orgánem SV je výbor, pokud stanovy neurčí, že statutárním orgánem je předseda SV. Další orgány (kontrolní komise/ revizor) jsou určeny stanovami vč. jejich působnosti a počtu členů. Odměny členů statutárního orgánu a dalších orgánů upravuje řada právních předpisů, zejména zákon o daních z příjmů (dále jen ZDP), zákon o veřejném zdravotním pojištění a zákon o pojistném na sociální zabezpečení.
Z hlediska daňového je odměna fyzické osoby (funkcionáře), podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, příjmem ze závislé činnosti.
Výši odměny členům výboru a členům dalších orgánů schvaluje nejvyšší orgán SV – shromáždění.
Částky nad 2 500 Kč včetně hrubého měsíčně podléhají odvodu daně zálohové, sociálního a zdravotního pojištění.
Odměny do částky 2 499 Kč včetně hrubého měsíčně podléhají odvodu srážkové daně (v případě že poplatník neučinil u plátce prohlášení k dani podle §38k ZDP) a zdravotnímu pojištění. U většiny poplatníků tudíž za rok 2018 odpadne povinnost podávat daňové přiznání při souběhu více příjmů ze závislé činnosti.
Odměny za výkon funkce, které poplatníci obdrží, jsou na straně SV řádně zdaněny a jsou čistým příjmem člena výboru. Povinnost podání daňového přiznání u fyzických osob se nadále řídí ustanovením §38g ZDP.
Příjmem pro statutární zástupce mohou být také paušální náhrady výdajů. Jedná se o náhradu vlastních vynaložených prostředků pro potřeby SV, které nepodléhají odvodům a dani. Například se jedná o využívání vlastního počítače, tiskárny, telefonu, kancelářských pomůcek aj, Stejně jako v případě odměn, také vyplácení paušálních náhrad by mělo být schváleno shromážděním a doloženo kalkulací skutečných výdajů vycházející z reálných podkladů. Paušály nemají nahrazovat odměnu, člen výboru by si jimi měl pokrýt vlastní vynaložené náklady, tak aby na výkon funkce nedoplácel ze svého. Rozhodně neslouží k jakémusi dopočítávání požadovaného příjmu! Kalkulace je zapotřebí s odstupem času revidovat. Důležité je postupovat v souladu s § 6 odst. 7 písm. a) až d) a oporu též nalezneme v § 6 odst. 8 ZDP.
„Pokud dochází k výplatám paušálních náhrad, jsou tyto měsíčně přičítány k čisté mzdě a vypláceny společně s odměnou. V potvrzení o zdanitelných příjmech za příslušný rok je nenalezneme, proto není nutné je v rámci daňového přiznání fyzických osob uvádět.“ vysvětluje František Coufal, ředitel Bytového družstva Pragostav.
U zdaňování dohody o provedení práce (dále jen DPP) hraje důležitou roli právě výše měsíční odměny a fakt, zda jste u svého zaměstnavatele – SV podepsali prohlášení poplatníka k dani (tzv. růžové prohlášení). Prohlášení poplatník podepíše pro dané zdaňovací období a měsíc pouze u jednoho zaměstnavatele, kde je mu uplatněna měsíční sleva na dani na sebe a příp. děti.
Nemáte-li poplatník u zaměstnavatele (SV) podepsané přihlášení k dani, zaměstnavatel (SV) z příjmu odečte 15% srážkovou daň, a to v případě úhrnného výdělku do 10 000 Kč (veškeré DPP pro jednoho zaměstnavatele se sčítají). Příjem z dohody pak tvoří samostatný daňový základ, po uplatnění srážkové daně už ho nemusíte nikde vykazovat, tedy ani zahrnovat do daňového přiznání. Pokud byste se rozhodli využít nezdanitelné části základu daně a daňové slevy a vyplnit daňové přiznání, požádejte zaměstnavatele (SV) o potvrzení o příjmu za daný rok.
Ve druhém případě, pokud jste u zaměstnavatele (SV) podepsali prohlášení k dani a vaše odměna nepřesáhne měsíčně 10 000, bude vám vyčíslena 15% daň z příjmu a od té odečtena měsíční sleva na poplatníka. Pokud měsíční odměna (nebo úhrn všech odměn u zaměstnavatele) přesáhne 10 000 Kč, strhává zaměstnavatel 15% zálohu na daň z příjmů i v tomto případě.
Důležité je též zmínit rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá. Ten nesmí být dle § 75 zákoníku práce větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce a zdravotní pojištění neplatíte ani vy, ani zaměstnavatel (SV).
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky 14. 4. schválila ve třetím čtení návrh zákona o podpoře bydlení, který předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Cílem zákona je zavést dlouhodobé systémové řešení a prevenci bytové nouze na celém území České republiky.
Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytů musí být provedeno do 4 měsíců od konce zúčtovacího období, nejpozději tedy do konce dubna roku následujícího. Doručené vyúčtování musí být řádné a splňovat zákonem stanovené podmínky v souladu s požadavky zákona č. 67/2013 Sb., o službách a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Bytové výstavbě se stále nedaří. Kromě růstu cen je největší překážkou složitá legislativa, kvůli které trvá povolování nových staveb v Česku neúměrně dlouho. Z hlediska komplikovanosti povolovacího procesu patří ČR dokonce k nejhorším zemím na celém světě. Pomyslný direkt tomu všemu zasadila aktuální zpráva, že digitální systémy stavebního a územního řízení kolabují.