Pro většinu domácností představují útraty za energie jednu z největších položek domácího rozpočtu, nejvíce jej pak zatěžují právě na podzim a v zimě. Zvláště u elektřiny pak budou účty ještě vyšší než před rokem, v průměru o víc než šest tisíc korun. Nejvíce si připlatí ty domácnosti, které elektřinu nepoužívají jen k osvětlení a pro běžné domácí spotřebiče, ale také k ohřevu vody a k vytápění.
Zatímco průměrná útrata za plyn bude letos oproti roku 2018 zhruba o polovinu nižší, výdaje za elektřinu naopak vzrostly téměř o čtvrtinu. Růst cen bude navíc pokračovat, některé společnosti navíc plánují zdražit již na podzim. Například největší energetická společnost ČEZ plánuje od 1. listopadu zvednout ceny dvoutarifních sazeb až k hranici 2 000 korun za MWh, což představuje zdražení o 11 %.
„Domácnosti, které nemají cenu fixovanou, již následky zdražování pocítily. Tento trend bude navíc pokračovat nejméně do roku 2025. Na druhou stranu, zdražování již nebude tak výrazné jako v roce 2019, kdy za skokovým růstem stála zejména vyšší cena emisních povolenek,“ vysvětluje Martin Špaček, expert na energetiku. Na rostoucí ceny energií ovšem mohou spotřebitelé reagovat, a to zejména změnou dodavatele. Statistiky ukazují, že spolu s rostoucími cenami se zvyšují také rozdíly mezi jednotlivými nabídkami na trhu, domácnosti tak mohou ušetřit tisíce korun.
Ulevit rozpočtu se dá samozřejmě i změnou zdroje vytápění, například cena plynu je dlouhodobě stabilní a průměrná domácnost za něj letos podle odhadů zaplatí 5 551 Kč, tedy o 4 % méně než v roce 2018. Ne pro všechny je ale tato varianta dostupná a pro ty, kteří budou i letos topit či ohřívat vodu elektřinou je změna dodavatele jedinou možností, jak neplatit více než loni. Například u seniorů, kteří používají elektřinu k vytápění nejčastěji, se letos průměrná útrata vyšplhá na 51 821 korun, tedy o deset tisíc víc než před rokem. Senioři ale mohou také nejvíce ušetřit – rozdíl cen mezi nejdražším a nejlevnějším dodavatelem elektřiny je u nich momentálně v průměru 19 484 Kč za rok.
„Dá se říci, že vlivem náhlého růstu cen se také velmi rozšířila nabídka, protože každá energetická společnost na situaci reaguje jiným způsobem a s rozdílnou rychlostí. Právě teď je proto ideální chvíle k přechodu k jinému dodavateli – podle našich statistik může momentálně průměrná domácnost ušetřit přechodem k levnější společnosti přes dvanáct tisíc korun ročně,“ upozorňuje Martin Špaček.
V České republice jsou ceny energií u některých dodavatelů nižší než burzovní ceny, což je způsobeno tím, že dodavatelé nakoupili levně a nyní prodávají ze svých zásob. Zákazníci mohou uzavírat nové smlouvy i s předstihem a využít tak výhodné ceny, které se očekává, že nebudou trvat dlouho. Očekává se růst cen energií v důsledku legislativních změn a zvyšující se poptávky po plynu.
Se změnami v energetice, zejména s rozvojem fotovoltaiky na bytových domech, se stále častěji setkáváme s chytrými elektroměry. Podle vyhlášky o měření získá chytrý elektroměr každé odběrné místo s roční spotřebou nad 6 MWh, a dále odběrné místo s dvoutarifním měřením.
Už za dva roky by měly v Česku platit povolenky na vytápění, zdražit by se mělo jak vytápění plynem, tak uhlím. Česká vláda se však nedávno vyjádřila, že chce od povolenek odstoupit, což nelze tak snadno. Nejistota ohledně zavedení povolenek brzdí širší uplatnění ekologičtějších zdrojů, jako jsou třeba tepelná čerpadla.