Společenství vlastníků mají necelý měsíc na změnu stanov – na co by neměli zapomenout?

Bytová družstva již mají povinné změny za sebou, nyní přicházejí na řadu SVJ. Povinnost změnit do konce roku 2016 své stanovy vyplývá ze změn, které jsou zakotveny v NOZ a týkají se všech právnických osob, které jsou v něm upravené. Velká část společenství přitom o této povinnost dosud ani neví a stanovy změnit neplánuje.

Úpravy stanov – které jsou nejčastější?

Kromě povinností, vyplývajících z NOZ, hovoří pro úpravu stanov i praktické důvody. Podle právníka Jana Eisenreicha prvním a ryze praktickým problémem je, že v případě ponechání starých stanov nebude jasné, která jejich ustanovení platí a která již není možné používat. Nebude tedy jasné, zda v některých případech postupovat podle stanov, nebo podle zákona.

Druhým důvodem pak je možná pokuta ze strany rejstříkového soudu. Zákon o veřejných rejstřících totiž po společenstvích nově vyžaduje, aby do rejstříku zapisovala například počet členů výboru, nebo jmenovitě členy kontrolní komise. Pokud tyto údaje nejsou v rejstříku zapsány, hrozí společenství pokuta až do výše 100 000 Kč.

„Soud přitom trvá na tom, aby byl počet členů výboru ve stanovách určen naprosto jednoznačně. Velká část společenství má však ve svých stanovách větu, že výbor je nejméně tříčlenný. V tomto případě nebude možné počet členů do rejstříku zapsat a bude třeba změnit stanovy,“ upozorňuje Jan Eisenreich, spolupracujici s portálem zmenastanov.cz.

Po mnoha společenstvích požaduje zákon dokonce změnu názvu. Nově totiž musí obsahovat sousloví „Společenství vlastníků“, zatímco mnohá SVJ se jmenují pouze Společenství pro dům. SVJ tak musí složitě měnit svá razítka, hlavičkové papíry atd. Tuto povinnost měla odstranit novela NOZu, která však nebyla přijata a zřejmě ani v brzké době přijata nebude.

Účast notáře při změně stanov již není v naprosté většině případů nutná

Velkým zjednodušením pro společenství naopak je, že pro změnu stanov již není v naprosté většině případů vyžadován notářský zápis. Ten byl přitom až do poloviny minulého roku striktně vyžadován. Společenstvím tak stačí, když přijmou změněné stanovy na běžném shromáždění a vypracují z něj zápis. Poté je třeba na stránkách www.justice.cz vyplnit tzv. inteligentní formulář, zapsat do něj provedené změny (nejčastěji to bývají právě počet členů výboru nebo způsob jednání výboru), přiložit k němu zápis ze shromáždění, podepsané stanovy a prezenční listinu a poslat je na rejstříkový soud.

Hrozí těm, kteří termín nedodrží, nějaký postih?

„K tak zásadnímu zásahu, aby soud například rušit ta společenství, která nestihnou stanovy změnit, podle našeho názoru v praxi zřejmě nedojde. Je totiž velmi těžké si představit, že by soud rušil právnické osoby, jejichž zřízení vyžaduje přímo zákon,“ pokračuje Jan Eisenreich. Co tedy čeká společenství, které stanovy nezmění?

Pokud společenství do 1. 1. 2017 nedoručí do sbírky listin u příslušného rejstříkového soudu své stanovy, měl by je tento soud ke změně stanov vyzvat a stanovit jim na změnu dostatečnou lhůtu. Už tady podle našeho názoru vyvstane první praktický problém, a to sice ten, že by některý ze soudních úředníků musel nejprve projít staré stanovy, které jsou ve sbírce listin, dojít k závěru, že NOZu nevyhovují a obeslat dané SVJ. Vzhledem k vytíženosti rejstříků je velmi nepravděpodobné, že by k této kontrole docházelo v první polovině roku 2017. Podobné to bylo i u bytových družstev, které měly lhůtu na změnu stanov do června 2014, ale do dnešního dne k nějakému masivnějšímu vyzývání nedošlo.