Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Změnou dodavatele energií mohou domácnosti někdy ušetřit nemalé peníze. Samotný proces změny by měl trvat přibližně měsíc. Řada lidí si však v okamžiku, kdy podepisuje dokumentaci nutnou ke změně dodavatele, neuvědomuje případné překážky.
„Třeba to, že jejich stávající smlouva o dodávkách energií buď nejde vypovědět vůbec, nebo jen se zaplacením vysoké smluvní pokuty, protože byla sjednána na určité období, které ještě neskončilo,“ upozorňuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Dalším problémem může být to, že o změnu žádá jiná osoba než ta, která je uvedena ve stávající smlouvě. Dochází i k situacím, kdy je smlouva vedena například na zemřelého člena domácnosti. Za těchto okolností je nutné požádat o přepis odběrného místa na jinou osobu.
Někteří dodavatelé využívají takzvané retenční nabídky ve snaze udržet si zákazníky, kteří od nich chtějí odejít. Nabídnou jim tedy lepší cenu, než je cena dodávek podle stávající smlouvy. „Pokud vám přijde retenční nabídka, zkontrolujte si kromě ceny i další podmínky smlouvy, například smluvní pokuty a jiné poplatky. Měli byste také zvážit, zda se stávajícímu dodavateli chcete uvázat ke smlouvě na dobu určitou,“ radí Hekšová.
Mnozí dodavatelé zákazníkům ztěžují přechod tím, že jim odmítají sdělit, kdy jim skončí smlouva. Spotřebitelé přitom mají podle energetického zákona při uskutečňování volby dodavatele právo na pravdivé a úplné údaje o své smlouvě.
Někdy hladkému průběhu změny dodavatele brání například i administrativní pochybení nebo chyby v psaní. „Setkali jsme se s případy, kdy se musel celý proces změny dodavatele znovu zahájit, protože žádost o změnu nebyla přijata kvůli chybné diakritice ve jméně,“ uvádí Eduarda Hekšová.
Nepříjemnou, i když spíše výjimečnou potíží může být situace, kdy nedojde ke změně dodavatele a zároveň skončí i smlouva s původním dodavatelem. Pokud někdo odebírá energie bez smlouvy, jedná se o takzvaný černý odběr. Dotyčný pak může v důsledku černého odběru zaplatit mnohonásobně více než za skutečně odebranou energii. Pokud se spotřebitel v rámci změny dodavatele octne v černém odběru, je nutné ihned začít nastalou situaci řešit a zjistit, kdo z dodavatelů případně při procesu změny pochybil, a pak po něm požadovat nápravu.
Dojde-li k černému odběru pochybením odběratele, je v první řadě povinen uhradit skutečnou výši škody, tedy cenu za odebranou energii a související služby, ale i náklady na zjišťování černého odběru, například výjezd kontroly měřícího zařízení.
„Pokud se skutečná výše škody nedá zjistit, pak se náhrada stanoví dohodou nebo podle vyhlášky, která určuje náhradní výpočet. Až k soudům se dostaly případy, kdy odběrateli bylo náhradním výpočtem uloženo, aby zaplatil za černý odběr mnohonásobně vyšší částku, než byly platby za předchozí období, kdy k černému odběru nedošlo,“ uvádí Hekšová a dodává: „Spravedlností takového postupu se v minulosti zabývaly Nejvyšší i Ústavní soud ČR. Podle nich se má vypočtená výše škody co nejvíce blížit škodě skutečné, nemá jít o sankci.“
V České republice jsou ceny energií u některých dodavatelů nižší než burzovní ceny, což je způsobeno tím, že dodavatelé nakoupili levně a nyní prodávají ze svých zásob. Zákazníci mohou uzavírat nové smlouvy i s předstihem a využít tak výhodné ceny, které se očekává, že nebudou trvat dlouho. Očekává se růst cen energií v důsledku legislativních změn a zvyšující se poptávky po plynu.
Se změnami v energetice, zejména s rozvojem fotovoltaiky na bytových domech, se stále častěji setkáváme s chytrými elektroměry. Podle vyhlášky o měření získá chytrý elektroměr každé odběrné místo s roční spotřebou nad 6 MWh, a dále odběrné místo s dvoutarifním měřením.
Už za dva roky by měly v Česku platit povolenky na vytápění, zdražit by se mělo jak vytápění plynem, tak uhlím. Česká vláda se však nedávno vyjádřila, že chce od povolenek odstoupit, což nelze tak snadno. Nejistota ohledně zavedení povolenek brzdí širší uplatnění ekologičtějších zdrojů, jako jsou třeba tepelná čerpadla.