Nejste si vědomi žádného dluhu? Přesto vás může navštívit exekutor

Návštěva exekutora je vždy nepříjemnou záležitostí. Obvykle jí logicky předchází dlouhodobé nesplácení dluhů některého člena domácnosti, ovšem někdy se může stát, že se exekutor dostaví takříkajíc bez varování a dotyčný ani mnohdy nemusí nutně tušit proč.

Problém může způsobit trvalý pobyt nájemce

V praxi se může stát, že exekutor dotyčného doma překvapí, aniž by měl ponětí, že někomu dluží. Nejčastěji se tak děje v případě nájemního bydlení. Nejběžnější příčinou bývá zřízený trvalý pobyt předchozího nájemce, který si ho po opuštění bytu nezrušil. Může se tak dít pouze z liknavosti nájemce, avšak mnohdy se takto dlužníci snaží skrýt před exekutory, jejichž prvním cílem je většinou místo jejich trvalého pobytu. Je proto velmi důležité hlídat si, jestli a kdo má k bytu, v němuž se váže vaše nájemní právo, zřízený trvalý pobyt. Pokud zjistíte, že bývalý nájemce, který v bytě již delší dobu nebydlí, má zde stále trvalý pobyt, rozhodně na nic nečekejte a pokud vlastník bytu není situaci ochotný řešit, zrušte trvalý pobyt předchozího nájemce sami.

Ani vlastník bytu nemusí být bez viny. Ochranu nájemce zajistí předávací protokol

Nezřídka však může dojít i k opačné situaci. Jakožto nic netušícímu nájemci může zaklepat na dveře exekutor i z důvodu exekuce uvalené na majetek vlastníka pronajatého bytu. Nehledě na důvod návštěvy exekutora je pro nájemce jistě velmi důležité ochránit svůj vlastní majetek. K tomuto účelu slouží primárně předávací protokol, který obsahuje soupis věcí svěřených pronajímatelem nájemci k užívání a dále záruční listy či faktury k movitým věcem nájemce. Pokud exekutor na místě shledá, že aktuální nájemce dostatečně neprokázal, že předmětný movitý majetek je v jeho vlastnictví, a ne ve vlastnictví bývalého nájemce, resp. pronajímatele, lze se bránit podáním návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu zabaveného majetku do 30 dnů od zabavení či sepsání věcí. Znovu je však nutné prokázat, že věci byly skutečně zabaveny nepravému a nejedná se o majetek dlužníka. Nepodaří-li se věci získat zpět tímto způsobem, nezbývá jiná možnost, než podat tzv. vylučovací žalobu. Zákonná lhůta na podání žaloby činí 30 dnů od doručení zamítavého rozhodnutí exekutora o vyškrtnutí věcí. Podání žaloby má odkládací účinek vůči prodeji daných věcí, a to do doby, dokud soud nerozhodne. Terénní šetření exekutorů však bývají poměrně důkladná z důvodů možných sankcí, které by pro ně mohly vyplynout kvůli soupisu či odvozu movitých věcí v objektu, v němž se dlužník nejen nezdržuje, ale nemá zde ani své věci. Proto exekutoři kladou důraz i na faktický pobyt dlužníka a přirozeně neberou v potaz jen trvalý pobyt.

Výjimkou nejsou fiktivní trvalé pobyty

Krycí manévr dlužníků v podobě trvalého pobytu na adrese, kde se již nezdržují, začaly využívat některé firmy, které si na zřizování fiktivních trvalých pobytů postavili svůj byznys plán. Částky za tyto služby se průměrně pohybují v řádech tisíců, přičemž dotyčný kupující od společnosti obdrží nájemní smlouvu k předem vybranému objektu, na základě které mu příslušná ohlašovna (nejčastěji obecní úřad) trvalý pobyt na adrese tohoto objektu zřídí, i když se onen dlužník posléze v tomto místě vůbec nezdržuje. Důvody pro využívání těchto služeb se různí, nicméně nejčastěji se jedná o zmiňovanou snahu skrýt se před exekutorem, či o získání bankovního úvěru v dané oblasti. Tento byznys je samozřejmě již ze své povahy pochybný a do jisté míry nemorální, avšak v současné době nikoliv protiprávní. Ohlašovny nyní proto nemohou najít v právním řádu oporu, která by jim umožnila se proti zřizování fiktivních trvalých pobytů bránit, a proto jim nezbývá, než tyto trvalé pobyty dále zřizovat.

Co exekutor může zabavit a co už ne?

Pokud již exekutor do bytu dlužníka vkročí a začne zabavovat movité věci, je dobré vědět, na které věci již nemá právo. V občanském soudním řádu najdeme jejich výčet v §322 spadajícím pod kapitolu upravující movité věci nepodléhající výkonu rozhodnutí. Obecně se jedná o věci, které jsou potřeba k uspokojování hmotných potřeb dlužníka a jeho rodiny, k plnění pracovních úkolů a též o věci, jejichž prodej by odporoval dobrým mravům. Konkrétněji bychom mohli ze zákonné úpravy uvést například prádlo, obuv, studijní a náboženskou literaturu, dětské hračky, zdravotnické potřeby či obvyklé vybavení domácnosti (pozor, tento pojem však judikatura vykládá velmi restriktivně a proto třeba většinu běžné elektroniky exekutor zabavit může). Je-li dlužník podnikatelem a na věci, kterou nezbytně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti, nevázne věřitelovo zástavní právo, musí exekutor dát ruce pryč i od ní.