Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Vstup pronajímatele do nájemního bytu je pro mnohé z nás spornou otázkou. Proti sobě stojí právo pronajímatele na kontrolu svého majetku a právo nájemce na ochranu soukromí. Kdy tedy smí majitel či jím pověřená osoba vstoupit do bytu, který pronajímá?
Podle zákona má pronajímatel právo vstoupit do nájemního bytu, pokud k tomu má oprávněný důvod. Svou návštěvu by měl nájemci oznámit předem v přiměřené době, která není zákonem přesně stanovena. „Vlastník nemusí svůj vstup hlásit předem, pokud hrozí, že v bytě dojde ke škodě na majetku. Například když sousedi upozorní, že z bytu vychází kouř a nájemce není doma, není radno s kontrolou otálet,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest. Mnoho smluv o nájmu bytu obsahuje například pravidlo, že pronajímatel má právo zkontrolovat byt, oznámí-li termín 14 dní dopředu.
Příliš časté návštěvy majitele mohou být otravné. Nájemce má právo na slevu z nájemného, jestliže mu činností pronajímatele vzniknou podstatné obtíže. „Podstatné obtíže můžeme v praxi vyložit i tak, že pronajímatel chodí do luxusně vybaveného bytu na obhlídky velmi často, jelikož chce mít přehled, že vybavení bytu nebylo poškozeno. V takovém případě by se ovšem dalo uvažovat o slevě z nájemného jako o protihodnotě k obtěžování častými kontrolami pronajímatele,“ uvažuje Lukáš Zelený a dodává: „Jestliže pronajímatel ví, že chce byt pravidelně kontrolovat, měl by frekvenci návštěv dohodnout s nájemcem dopředu v nájemní smlouvě.“
Odcestování nájemníka může být dalším důvodem ke kontrole bytu. Pronajímatel má právo vstoupit do bytu, jestliže nájemce ví, že bude po dobu delší než dva měsíce nepřítomen v bytě, a pronajímateli nedá kontakt na osobu, která zajistí vstup do nemovitosti, bude-li to zapotřebí. Pokud bude v bytě po dobu nepřítomnosti pobývat jiná osoba, například rodinný příslušník nájemce, tak nájemce nemusí pronajímateli svou nepřítomnost v bytě oznamovat. Nájemce také nemusí předem oznamovat svou dvouměsíční nepřítomnost, jestliže ji nepředpokládal, například při pobytu v nemocnici po úrazu.
Pronajímatel je pochopitelně v obtížné situaci nejen proto, že nájemce mohl nechat dluhy na nájemném, ale také proto, že nájem není řádně ukončen třeba písemnou dohodou. Pronajímatel mnohdy váhá, zda je možné do bytu vstoupit, vyklidit ho a znovu pronajmout. „Pronajímatel by se měl pokusit nájemce kontaktovat a domluvit se s ním na předání bytu. Pokud nájemce nereaguje, může do bytu vstoupit,“ uzavírá Lukáš Zelený.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky 14. 4. schválila ve třetím čtení návrh zákona o podpoře bydlení, který předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Cílem zákona je zavést dlouhodobé systémové řešení a prevenci bytové nouze na celém území České republiky.
Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytů musí být provedeno do 4 měsíců od konce zúčtovacího období, nejpozději tedy do konce dubna roku následujícího. Doručené vyúčtování musí být řádné a splňovat zákonem stanovené podmínky v souladu s požadavky zákona č. 67/2013 Sb., o službách a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Bytové výstavbě se stále nedaří. Kromě růstu cen je největší překážkou složitá legislativa, kvůli které trvá povolování nových staveb v Česku neúměrně dlouho. Z hlediska komplikovanosti povolovacího procesu patří ČR dokonce k nejhorším zemím na celém světě. Pomyslný direkt tomu všemu zasadila aktuální zpráva, že digitální systémy stavebního a územního řízení kolabují.