Najít vlastníky ochotné převzít práci ve výboru bývá v některých domech stále obtížnější. Problém se často začne řešit až ve chvíli, kdy stávajícím členům končí funkční období a na shromáždění není koho zvolit. Právě tehdy už ale může být na hledání řešení pozdě. Jak se na výměnu výboru připravit a jaké možnosti má SVJ, když se kandidáti skutečně nenajdou?
Hledání nového výboru nezačínejte až na shromáždění
První krok je jednoduchý, ale v praxi se na něj často zapomíná: hlídat si s dostatečným předstihem, kdy současným členům statutárního orgánu končí funkční období.
Pokud členové výboru vědí, že znovu kandidovat nechtějí, měli by to ostatním vlastníkům oznámit včas. Čím dříve je zřejmé, že bude potřeba hledat nástupce, tím větší je šance, že se podaří kandidáty oslovit ještě před svoláním volebního shromáždění.
Nestačí přitom pouze obecná výzva typu „hledáme nového člena výboru“. Pomáhá vlastníkům konkrétně vysvětlit, co funkce obnáší, kolik času běžně zabere, jaké činnosti zajišťuje správce a co naopak zůstává na statutárním orgánu. Obavy z kandidatury někdy vycházejí právě z představy, že člen výboru musí osobně řešit prakticky vše, co se v domě stane.
Nejdříve se podívejte do stanov
Občanský zákoník počítá se dvěma základními variantami statutárního orgánu SVJ. Může jím být kolektivní výbor, nebo – pokud to stanoví stanovy – jednočlenný předseda společenství vlastníků. O volbě a odvolání členů volených orgánů rozhoduje shromáždění.
Právě stanovy proto mohou být při hledání řešení zásadní. Pokud například určují tříčlenný výbor a v domě se dlouhodobě podaří najít pouze jednoho člověka ochotného funkci vykonávat, stojí za úvahu, zda je dosavadní model pro konkrétní SVJ stále vhodný.
Přechod z výboru na předsedu ale nelze udělat jednoduše tím, že shromáždění místo tří lidí zvolí jednoho. Jestliže stanovy určují jako statutární orgán výbor, je nejprve nutné stanovy změnit. Změna stanov i volba členů volených orgánů patří do působnosti shromáždění.
Když nikdo z domu nechce kandidovat
Nedostatek kandidátů ještě nemusí znamenat, že SVJ zůstane bez vedení.
Občanský zákoník sám nestanoví, že členem výboru nebo předsedou SVJ musí být vlastník jednotky v daném domě. Takovou podmínku však mohou obsahovat konkrétní stanovy. Pokud ji neobsahují, lze hledat kandidáta i mimo okruh vlastníků – například využít profesionálního předsedu nebo jinou vhodnou externí osobu.
Pokud stanovy naopak členství ve statutárním orgánu podmiňují vlastnictvím jednotky, je před volbou externího kandidáta potřeba nejprve zvážit jejich změnu.
Ani profesionální předseda ale není automatickým řešením pro každý dům. SVJ by mělo předem vědět, co od něj očekává, jak bude nastavena spolupráce se správcem, jaká bude odměna a které záležitosti má předseda řešit samostatně. Externí výkon funkce nezbavuje shromáždění jeho zákonných pravomocí ani vlastníky odpovědnosti za rozhodování o zásadních otázkách domu.
První volba nevyšla. Nenechávejte problém bez pokračování
Pokud shromáždění nový výbor nezvolí, není dobré pouze konstatovat, že kandidát nezískal potřebnou většinu, a čekat několik dalších měsíců.
Nejdříve je potřeba zjistit, proč volba neuspěla. Je problém v konkrétním kandidátovi, v počtu členů výboru, v podmínkách funkce, v nabízené odměně, nebo skutečně nikdo není ochoten funkci převzít?
Podle výsledku lze hledat jiné kandidáty, upravit návrh odměny, zvážit externí řešení nebo připravit změnu stanov a přechod z výboru na předsedu. Poté by měla následovat další volba.
Soud je až krizové řešení
Jestliže se vlastníci přes opakované pokusy nedokážou na obsazení statutárního orgánu dohodnout, právní řád zná i nouzové mechanismy.
Nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, může soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, dočasně jmenovat chybějící členy. V dalších případech může právnické osobě jmenovat opatrovníka. Nejde však o standardní způsob, jak si SVJ zajistí vedení, ale o řešení stavu, kdy běžný mechanismus volby selhal.
Dlouhodobé ponechání situace bez řešení může mít ještě závažnější důsledky. Občanský zákoník stanoví, že soud může právnickou osobu zrušit a nařídit její likvidaci, nemá-li déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se. Jde-li o odstranitelný nedostatek, musí jí však soud před rozhodnutím dát přiměřenou lhůtu k nápravě. Tak daleko by se běžné SVJ ale dostat nemělo.
