Tropická vedra nás učí nový pojem: Jak zvládáte environmentální stres?

4 min. čtení · z praxe ·

K tomu, abyste bez potíží fungovali v každodenním životě, potřebujete ideálně teplotu prostředí mezi 19 až 20 stupni Celsia. Vyplývá to z rozsáhlé studie provedené v roce 2003 v Anglii, která už tehdy upozornila na to, že stoupne-li okolní teplota o pět stupňů, schopnost podávat plnohodnotný výkon klesne o čtvrtinu, a když přesáhne třicítku, tak téměř o polovinu.

Lidé citliví na horko tvoří přes polovinu populace

Vědci tvrdí, že pocit tepelné pohody závisí na prostředí a jeho tepelné vodivosti. Proto také pociťujeme třiceti stupňovou vodu jako teplou, zatímco 30 °C teplý vzduch už vnímáme jako horký. Tělo při této hodnotě totiž absorbuje jak sálavé teplo ze slunce a vzduchu, tak z okolích předmětů a různých elektrických přístrojů v domácnosti. Přitom i naše vnitřní orgány mají různou teplotu – nejteplejší jsou játra (39 °C) a nejchladnější je kůže. Při stoupající teplotě spouští tělo obranné mechanismy v podobě pocení. S teplotou nad nad 25 °C se termoregulace hůře vypořádává, a vyšší teplotní rozdíly už zvyšují riziko kardiovaskulárních potíží, zejména u starších osob. Lidé velmi těžce snášejí teplý a zároveň vlhký vzduch. Kapky potu při silném pocení stékají z povrchu kůže bez odpařování, takže nemají potřebný zchlazovací účinek. Pak nastává přehřátí organismu.

Horko spouští environmentální stres

Vliv vysokých teplot ohrožuje tepelný komfort organismu, a v extrémních případech i jeho existenci. U většiny lidí má environmentální stres za následek pokles výkonnosti, celkové zpomalení tempa, zhoršuje koordinaci pohybů a oslabuje i psychiku. Tropické tepoty omezují repertoár všech možných činností i požitek z nich, a mají za následek výkyvy nálad, vyvolávají stres a nervozitu, lidé jsou podrážděnější a agresivnější. Navíc se jim v noci hůře spí, probouzejí se unavení, neodpočinou si. To všechno jsou faktory, které mají vliv na celkový psychický stav i na kognitivní funkce, jako je vnímání, paměť a soustředění. Reakce jsou samozřejmě individuální, u někoho vedro vyvolává impulzivní reakce, u jiného způsobuje pocity únavy či apatie.

Omezte horko v bytě

„Současná tropická vedra nás znovu přesvědčují o tom, že se ani ve středoevropských podmínkách neobejdeme bez důkladného stínění a vhodných způsobů větrání bytů,“ říká Jan Žižlavský ze společnosti Isotra. Nejúčinnější je podle jeho slov funkční stínění: „Výběr stínění závisí na typu budovy, orientaci místností na světové strany a na individuálních požadavcích na vnitřní klima každého bytu. Naše zkušenosti ukazují, že investice do správně navržené a kvalitní stínící techniky se několikanásobně vyplatí: šetří energie v zimě a v létě zabrání vzniku mnoha zdravotních potíží.“

Důležité je i správné větrání. V horku necháváme okna zavřená, intenzivně větráme především ráno, kdy jsou venkovní teploty ještě příjemné, případně v pozdějších večerních hodinách.

Ve stále více bytech řeší vysoké teploty pořízením klimatizace. Jedná-li se o splitovou klimatizaci, kdy je vnější jednotka umisťována mimo objekt, je nutné informovat o pořízení klimatizace a umístění venkovní jednotky vlastníka domu. Klimatizaci vybírejte i s ohledem na co nejnižší hlučnost vnější jednotky, abyste nerušili sousedy.

Další podobné články

Kde naleznete kvalitní informace pro SVJ a BD?

Jak svolat schůzi SVJ nebo se zorientovat ve vašem vyúčtování? Tápete v podobné problematice? Je tu pro vás diskusní portál Okolobytu.cz. Naleznete zde každý den nová diskusní vlákna, do kterých přispívají odborníci věnující se jak technické, tak právní problematice v…




Zadejte hledané slovo a stiskněte Enter