Tropická vedra nás učí nový pojem: Jak zvládáte environmentální stres?

4 min. čtení · z praxe ·

K tomu, abyste bez potíží fungovali v každodenním životě, potřebujete ideálně teplotu prostředí mezi 19 až 20 stupni Celsia. Vyplývá to z rozsáhlé studie provedené v roce 2003 v Anglii, která už tehdy upozornila na to, že stoupne-li okolní teplota o pět stupňů, schopnost podávat plnohodnotný výkon klesne o čtvrtinu, a když přesáhne třicítku, tak téměř o polovinu.

Lidé citliví na horko tvoří přes polovinu populace

Vědci tvrdí, že pocit tepelné pohody závisí na prostředí a jeho tepelné vodivosti. Proto také pociťujeme třiceti stupňovou vodu jako teplou, zatímco 30 °C teplý vzduch už vnímáme jako horký. Tělo při této hodnotě totiž absorbuje jak sálavé teplo ze slunce a vzduchu, tak z okolích předmětů a různých elektrických přístrojů v domácnosti. Přitom i naše vnitřní orgány mají různou teplotu – nejteplejší jsou játra (39 °C) a nejchladnější je kůže. Při stoupající teplotě spouští tělo obranné mechanismy v podobě pocení. S teplotou nad nad 25 °C se termoregulace hůře vypořádává, a vyšší teplotní rozdíly už zvyšují riziko kardiovaskulárních potíží, zejména u starších osob. Lidé velmi těžce snášejí teplý a zároveň vlhký vzduch. Kapky potu při silném pocení stékají z povrchu kůže bez odpařování, takže nemají potřebný zchlazovací účinek. Pak nastává přehřátí organismu.

Horko spouští environmentální stres

Vliv vysokých teplot ohrožuje tepelný komfort organismu, a v extrémních případech i jeho existenci. U většiny lidí má environmentální stres za následek pokles výkonnosti, celkové zpomalení tempa, zhoršuje koordinaci pohybů a oslabuje i psychiku. Tropické tepoty omezují repertoár všech možných činností i požitek z nich, a mají za následek výkyvy nálad, vyvolávají stres a nervozitu, lidé jsou podrážděnější a agresivnější. Navíc se jim v noci hůře spí, probouzejí se unavení, neodpočinou si. To všechno jsou faktory, které mají vliv na celkový psychický stav i na kognitivní funkce, jako je vnímání, paměť a soustředění. Reakce jsou samozřejmě individuální, u někoho vedro vyvolává impulzivní reakce, u jiného způsobuje pocity únavy či apatie.

Omezte horko v bytě

„Současná tropická vedra nás znovu přesvědčují o tom, že se ani ve středoevropských podmínkách neobejdeme bez důkladného stínění a vhodných způsobů větrání bytů,“ říká Jan Žižlavský ze společnosti Isotra. Nejúčinnější je podle jeho slov funkční stínění: „Výběr stínění závisí na typu budovy, orientaci místností na světové strany a na individuálních požadavcích na vnitřní klima každého bytu. Naše zkušenosti ukazují, že investice do správně navržené a kvalitní stínící techniky se několikanásobně vyplatí: šetří energie v zimě a v létě zabrání vzniku mnoha zdravotních potíží.“

Důležité je i správné větrání. V horku necháváme okna zavřená, intenzivně větráme především ráno, kdy jsou venkovní teploty ještě příjemné, případně v pozdějších večerních hodinách.

Ve stále více bytech řeší vysoké teploty pořízením klimatizace. Jedná-li se o splitovou klimatizaci, kdy je vnější jednotka umisťována mimo objekt, je nutné informovat o pořízení klimatizace a umístění venkovní jednotky vlastníka domu. Klimatizaci vybírejte i s ohledem na co nejnižší hlučnost vnější jednotky, abyste nerušili sousedy.

Další podobné články

Tři tipy, jak se v bytě cítit i v…

Vysoké teploty ještě umocňuje městské prostředí. Odpoledne se po práci vracíme do bytů, kde nás čeká horko. I když ale nemáme doma klimatizaci, přesto se můžeme doma cítit příjemněji.




Zadejte hledané slovo a stiskněte Enter